Spojenými silami by se mělo nejen lépe dařit lákat návštěvníky, ale snazší má být také vzájemná výměna zkušeností. V neposlední radě by se podle představ radních mohlo zjednodušit i získávání peněz na opravy a údržbu historických objektů. Větší parta by měla také lépe dokázat oslovovat zahraniční partnery.

Do nového houfu zatím zve hejtmanství své příspěvkové organizace: zakládajícími členy sdružení by měly být kromě kraje ještě Regionální muzeum v Kolíně se známým skanzenem v Kouřimi, Hornické muzeum v Příbrami a Polabské muzeum, jehož součástí je také skanzen v Přerově nad Labem. Náruč však má být otevřena i dalším zájemcům. Radní pro oblast kultury a památkové péče Karel Horčička (ČSSD) očekává, že přínosy členství v chystaném seskupení budou takové, že k přistoupení zlákají nejen muzea zřizován veřejnou správou, ale časem se přidají i podobně zaměřená soukromá muzea. Dostat víc muzeí pod širým nebem pod jednu střechu prostě má být výhodné. Pro všechny zúčastněné.

Finále soutěže Zlatý Ámos.
O Zlatého Ámose bude soutěžit deset vyučujících ze středních Čech. Nebo jen osm?

Jistě lze nyní očekávat debaty nejen mezi muzejníky – a odbornou veřejností vůbec. O svém náhledu na možnosti a formy budoucí spolupráce i na její vhodnost a případný rozsah nejspíš dají vědět i někteří z krajských politiků. Nepochybně se vytasí s řadou otázek. Polemiku je možno vést například o tom, kolik společných zájmů najdou dejme tomu skanzeny zaměřené na lidovou architekturu s těmi, které svou pozornost zaměřují na technické památky. Třeba nadcházející masopust či Hromnice sotva budou návštěvníkům připomínat se stejnou intenzitou. Odpověď na podobné námitky ovšem může být překvapivě snadná: cožpak pod Hornické muzeum Příbram neopatří současně hornický skanzen v Březových Horách a lidové stavby ve Vysokém Chlumci? A ještě k tomu tak rozdílné lokality jako expozice těžby zlata v Novém Kníně, špýchar v Prostřední Lhotě a lešetický Památník Vojna?

Jedno mají podle Horčičkových slov společné všechna muzea v přírodě bez rozdílu: připomínají nám nejen architekturu, řemeslnou výrobu a zvyky našich předků, ale především odhalují způsob jejich života. „Díky nim si můžeme vážit doby, ve které žijeme,“ zdůraznil Horčička.

Na muzejní expozice pod širým nebem, které mají různé provozovatele, jsou střední Čechy mimořádně bohaté. Nejeden obyvatel kraje dokáže bez dlouhého přemýšlení vyjmenovat hned několik takových lokalit – ať už se tam byl podívat v rámci školního výletu, nebo třeba s rodinou.

Schválně – co vás napadá jako první, pokud nebudeme opakovat již zmiňované expozice? Bude to Národopisné muzeum Slánska v Třebízi? Či snad Hamousův statek ve Zbečně, důlní expozice Chrustenická šachta, skanzen těžby vápence Solvayovy lomy – nebo některá ze známých archeologických lokalit? Milovníci vojenství by zase jistě nezapomněli nejen na technické muzeum v Lešanech, ale i na alespoň občas zpřístupňovaná opevnění – a pořádně přiložit pod kotel by také dokázali třeba příznivci železniční historie: Lužná, Zlonice…

Režisér a Oráč. Jiří Trnka při práci na Starých pověstech českých, konkrétně na scéně s Přemyslem Oráčem
Odkaz legendy animovaného filmu Trnky připomene výstava za devět milionů
Kotlíkové dotace. Ilustrační foto.
Schválení kotlíkové dotace si žadatelé mohou nově ověřit na internetu