Výsledky studie, připravené společně s kolegy ze zahraničí, publikovali v časopise Science of the Total Environment, upozornila za ústav Mirka Dvořáková. Připomněla zjištění týmu popisující závislost mezi cyklóny a vulkanickou činností a zdůraznila zjištění, že frekvence tajfunů je v posledních 30 letech jedna z nejvyšších za celé studované období.

Co vše lze vyčíst z dřeva?

Pro laiky, kteří se o letokruhy zajímali naposledy jako děti, kdy se jejich počítáním na pařezu snažili určit, jak starý byl čerstvě poražený strom, poučení o měření poměru izotopů kyslíku v celulóze letokruhů, na něž má vliv množství srážek, může být „španělskou vesnicí“. Nebo v tomto případě spíš třeba korejskou. Nicméně: výrazné srážky, které tropické cyklóny přinášejí, mají specifické izotopové složení, které je následně zachyceno v celulóze. Co se odehrávalo, se tak „zapsalo“ do dřeva. Jen přešít tyto informace je náročné, nákladné – a na dlouho. Proto s nimi vědci pracují poměrně zřídka.

Průhonický tým dospěl k průlomovému objevu o vazbě mezi vulkanickou činností a tajfuny. Nejnovější studie naznačovaly, že tam žádný vztah není, připomněl Jan Altman z oddělení funkční ekologie, který je hlavním autorem publikovaného vědeckého článku. „Náš výzkum naopak ukazuje, že dva roky po velkých sopečných erupcích je aktivita tropických cyklón nízká,“ shrnul závěr, který ve vědecké komunitě vyvolá pozornost. „Jedná se o první rekonstrukci aktivit tropických cyklón s takto detailním časovým rozlišením a za dlouhé časové období v oblasti východní Asie,“ zdůraznil dále.

Přehled o srážkách

Dlouhá řada údajů dává najevo, že prezentované závěry nemohou vycházet z náhody. „Dostupné studie ukazovaly, že poměr izotopů kyslíku v celulóze umožní zachytit frekvenci tropických cyklón, ale ne jejich sílu. Naše studie je tak první, která potvrdila výrazný vliv množství srážek na tento poměr,“ vysvětlil Altman. „Takováto zjištění jsou zásadní, jelikož právě množství srážek je často tím hlavním činitelem, který má ničivé účinky – ať už na ekosystémy, či infrastrukturu,“ upřesnil, nač je to dobré.

K tomu Dvořáková konstatovala, že právě počasí vědcům komplikovalo situaci, kdy je v terénu opakovaně zastihl tajfun. Zpomalil sběr dat – a dopravu znesnadnily stržené cesty a následné povodně. „Výzkum, jehož součástí jsou poměrně složité analýzy a sběr dat v oblastech často zasažených tajfuny, probíhá již téměř 20 let a výzkumníci z Botanického ústavu společně s kolegy z celého světa nashromáždili unikátní data a publikovali několik studií objasňujících aktivitu tropických cyklón a jejich vliv na lesní ekosystémy,“ poznamenala. Nyní podle jejích slov výzkum pokračuje v dalších oblastech Asie i v USA.

Letokruhy studovaného dubu mongolského.Letokruhy studovaného dubu mongolského.Zdroj: Vít Pejcha