Spalovna, kterou společnost ČEZ plánuje vybudovat jako ZEVO čili zařízení pro energetické využití odpadu vyrábějící především teplo a zčásti také elektřinu (tedy fungující podobně jako provoz v pražských Malešicích) by se měla stát skutečností v roce 2024. Záměr se setkává jak s velmi příznivým přijetím, tak s jednoznačným odporem a příkrým odmítáním. 

Super řešení, nebo velká zátěž?

Zastánci projekt chválí jako řešení nerudovské otázky „kam s ním“ v době, kdy začne platit zákaz skládkování komunálního odpadu (a navíc jako řešení ekologické a využívající prostory v utlumovaném provozu mělnické elektrárny). Naopak odpůrci argumentují očekávanými negativními vlivy na okolí. Patří k nim především obavy z neúměrné dopravní zátěže se všemi jejími negativními vlivy včetně zamořování ovzduší výfukovými zplodinami i obtěžováním hlukem či prachem – a rovněž z vypouštění škodlivin přivlastním spalování; k výtkám patří i řešení popelového hospodářství, tedy nakládání s nespalitelnými zbytky.

Krajští radní řekli projektu „ano“

Středočeské hejtmanství je jednoznačně pro. V lednu krajští radní vydali v rámci procesu EIA souhlasné stanovisko. Jde o moderní způsob nakládání s odpadem, míní náměstek hejtmanky s kompetencí pro oblast životního prostředí Miloš Petera (ČSSD). „V konečném výsledku by měl mít na životní prostředí příznivý vliv,“ zhodnotil chystaný projekt. 

Připomněl také, že se nejedná jen o výstavbu nové spalovací jednotky s roční kapacitou až 320 tisíc tun komunálního odpadu, spojované s rokem 2024. Firma počítá s postupným utlumováním činnosti nynějších bloků spalujících hnědé uhlí i s omezováním výroby elektřiny; dodávky tepla do Prahy i do Mělníka a Neratovic by měly být zachovány. První fáze projektu počítá s výstavbou dvou nových spalovacích jednotek, z nichž jedna bude uvedena do provozu v roce 2021 (plynová kotelna) a další o rok později (fluidní kotel).

Zátěž z dopravy, emise, zbytky…

Proti budování spalovny se ostře vyjádřili zastupitelé v Horních Počaplech (kteří k areálu EMĚ neboli Elektrárny Mělník mají nejblíž) i mělnická radnice. Odmítají především očekávaný nárůst nákladní dopravy související nejen se svozem středočeských odpadků; předpokládají, že kvůli využití kapacity zařízení by mohl být přivážen odpad i z částí Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Starosta Mělníka Ctirad Mikeš (STAN) navíc upozorňuje, že je třeba brát v potaz nejenom navážení stovek tun odpadu, ale i následné transporty strusky a popílku – přičemž i zde se podle něj jedná o objemy v řádu desítek tun. Opovědí společnosti ČEZ je upozornění na napojení areálu mělnické elektrárny železniční vlečku.

Aktivní odpůrkyni projektu Hanu Beranovou, vedoucí spolku Ekozahrada pod věží z Horních Počapel, to však neuspokojuje. „Zbytky“ po spalování, na které se chystaný zákaz skládkování nevztahuje, podle ní představují asi třetinu objemu přivezeného do spalovny. „Na skládku tak poputuje 112 tisíc tun. Z tohoto pohledu není možné považovat navrhovanou spalovnu za ekologické řešení,“ odmítá posuzovaný projekt.

Ekologové počítají škodliviny

Proti záměru rázně vystupují i aktivisté z ekologického spolku Arnika. Podle nich v dokumentaci předkládané k posouzení vlivu na životní prostředí chybí to nejpodstatnější: detaily o konkrétní zvolené technologii spalování i čištění spalin (ale také analýza složení středočeského komunálního odpadu). Už před měsícem upozornil mluvčí Arniky Jiří Kaňa na hrozbu, že by se spalovna mohla stát velkým zdrojem rtuti. Spolek vypočítal, že při plném využití své kapacity by spalovna mohla vyprodukovat mezi 320 až 1280 kg rtuti za rok v emisích (přičemž v technologii chybí filtr na jejich zachycování) a ve zbytcích ze spalování. Aktuálně spolek připomíná, že místní mají obavy také z navyšování emisí dalších nebezpečných látek – především toxických těžkých kovů či například rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. Sama Arnika nyní hovoří především o „dioxinové blamáži“, když se hodnoty předkládané firmou ČEZ rozcházejí s údaji ministerstva životního prostředí. Z pohledu ČEZ jsou nicméně používaná data pouze ilustrační.

Jindřich Petrlík, který ve spolku Arnika vede program Toxické látky a odpady, navíc varuje, že nelze říci s jistotou, zda zamýšlené technologie budou v praxi správně fungovat. „Ve spalovně nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem použili neodzkoušenou technologii pro zachycování dioxinů – a důsledkem byla závažná havárie v dubnu 2013,“ upozornil. Záměr vybudovat mělnickou spalovnu označil za „virtuální projekt, u kterého v tuto chvíli nikdo s jistotou neví, jak provoz bude vypadat a fungovat“. Má navíc za to, že existence spalovny by negativně ovlivnila snahy ekologů o rozvoj projektů na snižování objemu odpadu a posilování jeho třídění.

Chystá se veřejné projednání

Odpůrci zařízení ZEVO podepisují petici nazvanou Stop spalovně Mělník (i za ní stojí mimo jiných Petrlík z Arniky a Beranová), přičemž své podpisy připojilo již 1350 lidí. Požadují zastavení projektu spalování odpadů a jeho nahrazení méně centralizovaným a ekologičtějším systémem – přičemž výmluvní je heslo, které petici provází: Nespaluj, recykluj. 

Dá se očekávat, že hodně z odpůrců má ve svém kalendáři také zvýrazněný čtvrtek 8. března. Od 16 hodin se v rámci procesu EIA bude v Mělnickém kulturním centru konat veřejné projednání záměru – přičemž se veřejnost může setkat se zpracovateli dokumentace i posudku a vznášet své připomínky týkající se hodnocení vlivů projednávaného záměru na životní prostředí. 

Očekávané přínosy ZEVO Mělník podle společnosti ČEZ
- Snížení objemu skládkového odpadu: ZEVO Mělník moderním způsobem termického využití odpadu nahradí jeho nehospodárné a neekologické ukládání na skládkách. Objem ukládaného objemu moderní ZEVO sníží o 80–90 procent.
- Výroba energie: ZEVO Mělník počítá s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, s důrazem na vyvedení tepla ze zařízení do horkovodů Praha a Mělník. Ekologicky vyrobené teplo a elektrická energie pokryjí spotřebu tisíců domácností.
- Částečná náhrada hnědouhelných bloků: ZEVO Mělník částečně nahradí dožívající hnědouhelné bloky s vyššími emisními limity. To zároveň povede k nižší spotřebě uhlí: jedna tuna tuhého komunálního odpadu může nahradit přes 600 kg hnědého uhlí.
- Nižší závadnost komunálního odpadu: Termickým zpracováním odpadu se likvidují všechny choroboplodné zárodky a organické látky. Moderní zařízení rovněž eliminují kontaminaci podzemních zdrojů vody, k níž může docházet při prostém skládkování komunálního odpadu.
- Rozvoj regionu: V rámci Středočeského kraje poskytne ZEVO Mělník nová pracovní místa. Skupina ČEZ rovněž dlouhodobě podporuje rozvoj obcí v okolí svých provozů.