Heřmanová nepopírá, že zařízení poskytující sociální služby čelí problémům v souvislosti s nedostatkem peněz. Souvisí to s loňským nařízením vlády stanovícím navýšení platových tarifů zaměstnanců v sociálních službách. Částka, která je na to potřeba, se v médiích propírá jako „dvě miliardy na sociální služby“. Zatím zůstává pouze slíbená. „Na finanční prostředky na toto dofinancování, které ve svých rozpočtech nalezla ministerstva práce a sociálních věcí a financí, kraje stále čekají,“ konstatovala Heřmanová.

Chybí přes čtvrt miliardy

Na zvýšení platových tarifů a zvláštních příplatků je podle propočtů krajského úřadu ve středních Čechách potřeba přes čtvrt miliardy korun; dělá to zhruba 280 milionů. I poté, co budou peníze k dispozici, to ještě potrvá, než se dostanou ke svým příjemcům: pro poskytovatele sociálních služeb musí kraj vyhlásit mimořádné kolo dotačního řízení. To se neobejde bez schválení radními i zastupiteli, následně plynou lhůty pro vyhlášení, pro podávání žádostí, jejich vyhodnocení, což opět musí být schvalováno radními a zastupiteli, sepisování smluv…

I kdyby peníze už teď ležely na dřevě, šlo by o proces na měsíce. Poskytovatelům sociálních služeb tak hrozí, že peníze na celý rok, určené pro období od ledna do prosince, dostanou spíš „pod stromeček“. A je třeba mít na paměti, že personální náklady obvykle v jejich rozpočtech dosahují kolem 70 procent – ale i víc. Komplikací navíc je, že vedle příspěvkových organizací kraje a organizačních složek obcí působí v této oblasti i řada dalších poskytovatelů rozmanitého charakteru: neziskovky, spolky i společnosti. Jejich podíl ve středočeské síti sociálních služeb dosahuje 62 procent.

Náročná práce pro srdcaře

Pro působení v sociálních službách bývá příznačné jedno: za vysoké nasazení a otevřené srdce poměrně nízká odměna. A k tomu vysoké nároky na každého pracovníka: od lidského přístupu ke klientům až po kvalifikační požadavky včetně celoživotního vzdělávání. Není tedy divu, že už dnes sociální služby shánějí zaměstnance nesnadno; spíš se potýkají s jejich nedostatkem. O tom, jaké dopady by mohly přinést chybějící peníze, tak není třeba dlouho přemýšlet: citlivě se tomu říká ohrožení personální stability. Se všemi důsledky, které to s sebou nese. Opět vyjádřeno nadmíru citlivě: nedostatečná saturace potřeb lidí v sociálně nepříznivé situaci.

Charakter sociálních služeb

* Jakýkoli nedostatek peněz vždy ohrožuje především zajišťování služeb sociální prevence a poradenství, které jsou ze zákona poskytovány bezplatně: například intervenční centra pro oběti domácího násilí, adiktologické služby (což je podpora boje se závislostmi) nebo služby pro ohrožené děti a rodiny – ale třeba i služby rané péče určené dětem, které se narodily se zdravotním postižením (přičemž dostupnost včasné pomoci je klíčová pro budoucí vývoj dítěte a zvládání jeho handicapu

* Další poskytované služby

- služby sociální prevence: azylové domy, domy „na půl cesty“, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, podpora samostatného bydlení, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (ale i pro seniory či osoby se zdravotním postižením), sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace

- služby sociální péče (ať už terénní, ambulantní nebo pobytové): pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby, denní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem (zpravidla pro lidi s Alzheimerovou chorobou či jinou demencí), domovy pro osoby se zdravotním postižením a další

Zdroj: radní Středočeského kraje Aneta Heřmanová