Po týdnu marného pátrání, kdy se je astronomové uprostřed členité zástavby jihočeské metropole a ve složitém terénu snažili nalézt sami, se s žádostí o pomoc obracejí na veřejnost. 

Vesmírný kámen by pro ně byl z vědeckého hlediska velmi cenný. O to víc, že jde o meteorit „s rodokmenem“. Astronomové dokázali určit, odkud přiletěl. S velkou přesností vypočítali i místa dopadu jednotlivých fragmentů – avšak ani tyto údaje zatím k objevení úlomků nepomohly.

Bolid neboli velmi jasný meteor, který nad Českou republikou zazářil o první adventní neděli krátce po čtvrt na sedm večer, mohl být k nepřehlédnutí. Astronomové udávají, že dosahoval jasnosti Měsíce v první čtvrti. Přesto však vzhledem ke špatnému počasí zůstal téměř bez povšimnutí. Hlášení astronomům podali jen dva náhodní pozorovatelé.

Alespoň částečně bylo jasno na třech automaticky pracujících celooblohových stanicích relativně blízkých dráze bolidu (ten dostal označení EN031217) – a díky jejich fotografickým záznamům a videonahrávkám bylo možné velmi podrobně a přesně popsat nejen atmosférickou dráhu tělesa, připomněl astronom Pavel Spurný. Známá je i předsrážková dráha ve Sluneční soustavě.

Jednalo se zřejmě o malou část asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek. „Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze, která byla jen 10 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tedy rovině zemské dráhy,“ uvedl astronom Jiří Borovička. „V přísluní se meteoroid dostával jen o málo blíže ke Slunci než je dráha Země – a v odsluní se přibližoval k dráze planety Mars,“ upřesnil.

Přibližně šestikilogramový meteoroid vstoupil do zemské atmosféry přesně v 18 hodin, 15 minut a 20 sekund středoevropského času a začal svítit ve výšce 78 km. Celou světelnou dráhu dlouhou 63 km uletěl za bezmála 5 sekund a pohasl ve výšce pouhých 21 km nedaleko Hosína u Českých Budějovic. Pak následovala temná fáze letu. V okolí místa dopadu nebylo vzhledem k zatažené obloze možno nic pozorovat; lidé mohli nanejvýš slyšet několikasekundové svištění následované tupou ránou. 

K dispozici je tentokrát mnohem víc údajů než při minulých pozorováních podobného typu. „Jedná se o ojedinělý případ, protože poprvé byl použit nový rychlonaváděcí systém FIPS na observatoři v Ondřejově, takže byla s vysokým rozlišením zachycena fragmentace meteoroidu v atmosféře,“ připomněl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Díky využití techniky ondřejovské observatoře – kde navíc bylo na rozdíl od většiny více či méně zamračené republiky zcela jasno – mají vědci k dispozici velmi přesné údaje také o počtu úlomků, které dopadly na zem, a znají i jejich přibližnou velikost. 

Bez pomoci občanů při hledání se ale jejich další výzkumy neobejdou. Nelze však vyloučit, že se nakonec při pátrání v oblasti českobudějovického sídliště Máj, přilehlé Zavadily a jižní části přírodní rezervace Vrbenské rybníky (kde je mimo jiné vypuštěný bahnitý rybník) nic nenajde – v případu dopadu na měkké podloží se meteority mohly zabořit. Vedle dvou poměrně velkých kusů dopadlo na zem ještě několik drobných úlomků o hmotnosti v řádu gramů (či možná až desítek gramů). Ty mohou být rozesety v mnohem rozsáhlejší oblasti. 

Minislovníček k tématu padajících hvězd
- Meteor: světelná stopa takzvané „padající hvězdy“ na obloze (v případě vysoké jasnosti se označuje jako bolid); s pozorováním těchto létavic neboli povětroňů bývala v minulosti spojována pověra hovořící o splnění přání
- Meteoroid: původní vesmírné těleso, které při průletu zemskou atmosférou září jako meteor; většina známých drobných kosmických tělísek je pozůstatkem po kolizích planetek v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem
- Meteorit: úlomek meteoroidu po dopadu na zem: takzvaný vesmírný kámen