Možná, že měl výhodu v tom, že jeho otec, 
v Nymburce a okolí známý muzikant a majitel studia, mu cestu lehce vyšlapal. Dál už se ale stejně musí každý prokousat sám. Sympaťák s vrabčím hnízdem na hlavě Martin odpověděl Nymburskému deníku na pár otázek kolem práce, ale i ze soukromí.

Kdy vás začala zajímat hudba jako taková?
Hudba mě začala zajímat od mých třinácti let, kdy jsem jezdil s tátou po zábavách a učil se zvukařskému řemeslu. Jinak v rodině je muzikant táta, pak můj děda, který už není mezi námi, a také jsou muzikální moje ségry. S tátou jsme jezdili každý týden a já jsem koukal, učil se, až jednoho dne mi táta řekl něco 
v tom smyslu: „Zvuč a já si pak pro tebe ve tři ráno přijedu" (smích).

Kdy jste poprvé vstoupil do studia?
Ve studiu jsem se poprvé ocitl v cca čtrnácti letech. Dá se říct, že úplně od vzniku studia ve Všechlapech (vlastní ho jeho otec – pozn. aut.). Pokud si dobře vzpomínám, tak u nás nahrávaly Viktorky (dechovka) a pak první cd kapela Starý klády. Potom například Crossband, Mantinel, Práva Pupku, Qwil, Manual, bylo jich hodně.

Kdy vás to všechno začalo bavit tak nějak víc?
To jsem věděl tak po třech letech za mixem jak ve studiu, tak i na zábavě nebo koncertu. Zjistil jsem, že mě to baví a rozhodl se, že to chci dělat 
a do budoucna se tím i živit.

Od kdy tedy zvučíte sám bez zásahu táty?
Tak zábavy zvučím už od třinácti let, ale koncerty jsem začal až déle, tak ve dvaceti. Mezitím jsem pouze pomáhal jedné zvukařské firmě jako bedňák, pak jsem postoupil na post dráteníka a bedňáka. (smích) No a pak jsem zvučil malé koncerty a pomáhal s velkýma. Účastnil se například moto srazů a podobně.

Jak moc vám pomohlo, že jste mohl už jako kluk trávit dětství v nahrávacím studiu?
To mi pomohlo hodně, studio udělalo strašně moc. Tímto bych chtěl poděkovat mému tátovi za to, že mě takhle učil. Kdybych nebyl celý život ve studiu a odmalička po zábavách, tak si myslím, že bych dnes teprve pomáhal jen s bednama a to je vše. Díky studiu můžu zvučit velké koncerty 
a festivaly.

Jak často vystupujete jako dýdžej?
Jako DJ také vystupuji, ale momentálně převážně zvučím. Když dnes někde hraju, tak to je párkrát za rok na oslavách, svatbách, maturitních plesech.

Která hudební léta a jaký žánr preferujete?
Já jsem dj, který hraje vše, od každého stylu něco, ale převážně 80. a 90. léta.

Zaznamenal jsem vás jako pravidelného Dj v sídlištní restauraci Skleník.
Ano, Skleník v Nymburce byl asi nejpravidelnější podnik. Jinak hraju tady v okolí Nymburka a nebo jak říkám já – okolo komína. Je to vždy několik svateb a oslav, než klasických diskoték.

Jaké to jsou štace nebo místa?
Většinou hraju v nymburském hotelu Ostrov, pak Music clubu v Čachovicích, v Poděbradech, na moštárně v Nymburce. Nemám žádný stálý klub, kde bych hrál pravidelně, je to nárazové. Kdo projeví zájem, tak jedu kamkoliv.

Máte nějaký dýdžejský vzor?
DJ vzor žádný ani nemám, ale znám hodně dýdžejů, kteří mají dobré předělávky a songy, a kteří se mi hodně líbí.

Co posloucháte v soukromí? Je to jiná hudba, než kterou pouštíte na diskotékách?
Co se týká diskoték, tak to jsou 80. a 90. léta, rock, pop, trochu i dance, oldies. V soukromém životě poslouchám prakticky všechno, nemám žádný určený styl, na který bych se orientoval.

Co předcházelo dnešní zvukařské kariéře?
Před tím, než jsem se rozhodl, že se zvučením budu živit, tak jsem dělal na lince ve Strakách. Tam se dělají desky 
z masivu na výrobu rakví. Vydržel jsem tam necelé dva roky.

Jezdíte třeba už pravidelně 
s nějakým interpretem?
Co se týká kapel a zpěváků, tak to ještě s nikým nejezdím, ale pokud se taková možnost naskytne, budu jenom rád.

Působíte také ve školních představeních Krejčíka Honzy, do kterého se vtělil váš otec?
Ve školních představeních Krejčíka Honzy působím, ale z jiné stránky. Jsem tam jako technik, zvukař, fotograf, starám se o techniku. Ve studiu míchám jeho cd a dvd. Někdy také funguji jako řidič.

Kdo aktuálně točí ve studiu Všechlapy?
Ve studiu točí Tomáš Pastrňák, výherce z rádia Jizera 
v pořadu a zároveň soutěži Amatérská scéna.

Je pro vás váš otec vzorem, nebo to berete jednoduše tak, že profese se dědí z otce na syna?
Můj táta je pro mě vzor, protože to on mě na tu zvukařskou dráhu připravil a zajistil mi zázemí u další firmy, se kterou spolupracuji. Díky němu teď můžu zvučit koncerty, festivaly, nahrávat ve studiu. Učil mě úplně vše, co je k tomu potřeba. Časem jsem se učil od ostatních zvukařů a taky sám. Pořád sbírám zkušenosti.

Stihl jste nějakou zábavu s legendárním Chaosem, kde váš táta bubnoval a zpíval?
Zábavu s Chaosem jsem už bohužel nestihl, ale vynahrazuji si to tím, když občas táta zaskakuje v kapele Conto. To je skoro celá sestava bývalého Chaosu a já tam jedu s ním. Buď to zvučím, nebo vyrazím jen tak si popovídat s dobrými lidmi.

Často zvučíte v kavárně
U Strejčka. Jak se vám tamní scéna líbí?
Ano, to je pravda, dá se říct, že tu zvučím skoro každý týden. Tato scéna se mi zamlouvá moc, protože tady nevystupují pouze kapely 
z Nymburska, ale také kapely z Prahy a okolí. Je to pro mě moc velká zkušenost, protože to jsou většinou výborní muzikanti. To je to potom radost zvučit.

Vzpomenete na odvázané diskotéky a na váš velký koncert?
Nejrozvernější byly diskotéky na vesnici kousek před Prahou, kde mě návštěvníci už znali a bavili se tam úplně jinak, než jinde. Byly víc odvážnější, ale tahle kapitola je pryč, přišel tam jiný majitel 
a bylo po diskotékách. Největší koncert, co jsem kdy zažil, tak to byla brazilská Sepultura, z našich Kryštof, Škwor, Seven.

Hrajete na nějaký hudební nástroj?
Na žádný nástroj nehraju, natohle téma jsem chyběl, když se rozdával talent. Ačkoliv kdybych sluch měl, neláká mě to hrát v kapelách. Zvučení je můj koníček a také už i moje práce.

Co pro vás znamenalo zvučit slavnostní vyhlášení ankety Nymburský Otík?
Zvučení Otíka byl pro mě příjemný zážitek, na který jen tak nezapomenu. Když se sejdou skvělí lidi, výborný muzikanti a hudebníci, tak se to zvučí skoro samo. Program byl pestrý, výborně udělaný 
a dobře zorganizovaný. Je to pro mě čest zvučit takovou akci.

A co na vaší svatbě? Tam jste si také musel zahrát?
Na svatbě jsem hrál sám do sedmi večer, pak přijel můj dobrý kamarád, který si říká DJ Puldis. Ten pak hrál a bavil lidi až do konce. A já pak mohl spokojeně a bezstarostně pít. (smích)


VIZITKA – MARTIN VÁVRA se narodil 23. února 1991 v Nymburce. Vystudoval v Čelákovicich obor truhlář. Momentálně žije v Budiměřicích s manželkou a dcerou Eliškou. Dlouhá léta žil v Nymburce. Když má volno, tak si užívá dceru a tak zároveň i relaxuje. Rád si pustí nějaký film nebo poslouchá muziku (aby se to nepletlo s prací – pozn. aut.).