Třináctého listopadu, překrásný podvečer, neuvěřitelných šestnáct stupňů nad nulou, všude rytíři a stovky dětských očí, které velmi netrpělivě čekaly na loučeňském zámku na příjezd Martina na bílém koni.
Tak vypadalo Svatomartinské posvícení na Zámku Loučeň. Děti samozřejmě nejvíc zajímali rytíři a kůň s Martinem, dospělí se v mnoha případech zaměřili na prozaičtější zábavu, která ke Svatomartinskému posvícení patří. V těchto dnech totiž vinařství přicházejí s výsledky letošní úrody.
Svatomartinská vína tekla na zámku proudem, navíc si každý konzument mohl domů odnést památeční skleničku s obrázkem Martina na bílém koni.
Ale vraťme se k Martinovi. Ten dětem u cíle cesty zámeckým parkem za svatomartinskými světýlky zapaloval jejich lampionky. Mezitím se ztrácely a opět nacházely děti, maminky střídavě plakaly a smály se a pozdě večer se loučeňský zámek opět ponořil do svého ticha, kterého si o víkendech zrovna moc neužije.
