Se svým novým hudebním projektem se před diváky představíte poprvé. Nemáte trochu trému?
Zatím ne. Jsme hluboce ponořeni v přípravách a tréma asi přijde spíš před koncertem. Samozřejmě je nám velkou ctí zahrát si před Kateřinou Marií Tichou a Bandjeez. Všechno to spískal kamarád Lukáš Kadava, vedoucí kina Sokol, který slyšel naše demo a tak se mu zalíbilo, že nám dal nabídku, která se neodmítá.

Na jaký typ hudby se mají lidé připravit?
Vráťa: TAO je Cesta životem, světem hudby a barev.

Jak jste se dali dohromady?
Klára: S Vráťou jsme se setkali někdy před 20 lety v nahrávacím studiu Petra Piňose v Bubnech. Já v té době zpívala s Létajícím kobercem a Vráťa hrál s Monikou Načevou. Už tehdy jsme spolu zkoušeli dát dohromady nějaký song, ale ten čas nazrál až teď.

Když se trochu ohlédneme, oba už za sebou máte nějaké hudební projekty. Odkud vás lidé mohou znát z dřívějška?
Klára: Z televize. Dělám si trochu srandu, ale je fakt, že když mi bylo asi 16 let, moderovala jsem asi půl roku počasí na tehdejší TV Premiéra, následně Prima. Než mě ale někdo stačil zaregistrovat, už jsem byla fuč. Spíš ale asi chcete vědět o těch hudebních projektech. Něco už za sebou máme. Zpívala jsem kdysi s Létajícím kobercem, Úžasem v rytmu, Drum Drum, pak jsme s Danielem Erhardtem založili kapelu Něha, se kterou jsme vydali jedno album Něha o šesti písních. Takže je to spíš takové větší EP. Moje písně také zazněly na divadle i ve filmu.
Vráťa: Spolupráce s více kapelami a projekty od taneční hudby (Blue Above) přes elektroniku (Monika Načeva) až po ethno (Létající Koberec), divadelní představení (PišKafkaPiš divadla Sklep), ambientní hudba k výstavám i divadlu…

| Video: Youtube

Máte s novým hudebním projektem po Nymburce v plánu i další vystoupení, ať už v okolí, nebo třeba v rámci letní festivalové sezony?
Klára: Po koncertě máme hlavně v plánu nahrát náš první singl a pak se uvidí, kam se naše cestička povine.Vráťa: Přesně tak, jsem rád, že se shodneme a také pěkně doplňujeme.

Kláro, hudbě se věnuje i váš syn Julián. V jaké kapele působí?
Klára: Julda teď právě studuje Ježkárnu, obor rocková kytara. Hraje v pětičlenné kapele se svým tátou, saxofonistou Petrem Kroutilem (dříve Melody Makers, Sestry Havelkovy, Jana Koubková…) Kapela se jmenuje Pink Swing a na bicí tam hraje Dalibor Gondík. Teď mají ještě nový projekt, který se teprve rodí. Na syna jsem moc pyšná a jsem moc ráda, že jde cestou, která ho baví.

Jakou hudbu nyní posloucháte a doporučili byste svým známým?
Klára: Teď poslouchám hlavně TAO. A to doporučuji tak nějak všem. Teď vážně. Nejvíce miluju a smekám před kapelou Midi Lidi, mám ráda Moniku Načevu stabilně a dlouhodobě, Katarziu, nedávno jsem objevila Ninu Kohout. Ze světa mám ráda Ellu Fitzgerald, miluju její laskavý a mateřský hlas. Pak mám ráda Floydy, Stinga, Björk. Je toho hafec, ale nikomu nic nedoporučuju, protože to, co kdo poslouchá, je jeho osobní a intimní věc. Každý je jinak naladěn. Výjimkou je, když se mě na to někdo zeptá. To můžu říct, co poslouchám.Vráťa: Poslouchám vše, co mě zaujme, bez rozdílu žánru, tedy od klasické hudby až po industriál… Na rozdíl od Klárky hodně lidem doporučuji zajímavou hudbu všech žánrů. Ať si každý vybere, co mu hudebně ladí a hladí na duši.

TAO


Klára Modrá se narodila 4. července 1978 v Mostě. Vystudovala tamní střední školu pro marketing a ekonomiku podnikání. Žije a tvoří v Poděbradech. Kromě hudby se zabývá i malbou.

Vratislav Raven Kocourek se narodil v beskydských horách. Pracoval v Rádiu Akropolis, poté jako fotograf na volné noze. A hudba ho provází celým životem. Žije a tvoří v Praze.