„V měsíční hlíně skutečně rostou rostliny. Nedělám si srandu. Svatá prostoto!" jásal nadšeně Robert Ferl z Ústavu potravinářských a zemědělských věd Floridské univerzity, když semena vyklíčila. Informoval o tom britský deník The Guardian. Ferl a jeho kolegové zasadili řeřichu do měsíční půdy, se kterou se před lety vraceli Neil Armstrong, Buzz Aldrin a další hrdinové cest na Měsíc.

Srovnání jasnosti a ostrosti snímků ze Spitzerova (vlevo) a Webbova vesmírného dalekohledu.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil první snímky. A vyrazil astronomům dech

„Je to velký krok kupředu, nyní již víme, že rostliny lze v této zemině pěstovat,“ sdělil listu odborník na vesmírné zemědělství z Wisconsinské univerzity v Madisonu Simon Gilroy. „Dalším krokem, který nám nyní zbývá, je sebrat se a zasít je na Měsíci,“ dodal expert, který měl možnost se s výsledky svých kolegů seznámit, ale osobně se na projektu nepodílel.

Jako vhodné plochy k vysazení rostlin se podle vědců jeví mladší měsíční geologické lokality, jako jsou lávové proudy. Variantou je rovněž úprava měsíční hlíny obohacením o další živiny a přizpůsobení umělého osvětlení.

Vědci si otázku, zda by se na Měsíci mohly pěstovat plodiny, kladou již dlouho. Vzhledem k tomu, že několik vesmírných agentur nyní plánuje dostat své kosmonauty na jeho povrch a vybudovat zde lunární osady pro budoucí návštěvníky, a to v horizontu několika příštích let, stalo se vyřešení této otázky maximálně naléhavým. „Možnost vzít si s sebou na Měsíc rostliny a následně je i vypěstovat, umožní budoucím Měsíčňanům žít zde po nějaký čas bez zásobování potravinami," vysvětloval Robert Ferl.

Jednoduché to ale není

Ne všechny výsledky pokusu ale byly pozitivní. Už po prvním týdnu hrubost a další nezvyklé vlastnosti měsíční půdy malé pozemské kvetoucí rostlinky natolik stresovaly, že rostly pomaleji než sazenice rostoucí z uměle vytvořené napodobeniny měsíční hlíny. Většina měsíčních rostlin nevyrostla do běžných rozměrů ale zakrněla, uvedla vědecká studie vydaná v odborném časopise Communications Biology.

Na obloze byl vidět opět superkrvavý úplněk Měsíce.
Jedinečný pohled. Lidé mohli pozorovat superkrvavý Měsíc, na další si počkají

Pěstitelé dále zjistili, že čím déle byla měsíční půda vystavena kosmickému záření a slunečnímu větru, tím hůře se rostlinám na ní dařilo. Vzorky z Apolla 11 byly podle vědců nejméně vhodné pro růst, protože byly vystaveny působení živlů o několik miliard let déle. Astronauti je sebrali v geologický staré lokalitě Moře klidu.

Problémem měsíční hlíny je rovněž fakt, že je plná plná drobných skleněných úlomků, které vznikly roztavením po dopadech mikrometeoritů. Ty jsou vědcům z americké vesmírné agentury NASA dlouhodobě známé. Nacházeli je totiž po návratech expedic úplně všude: v lunárních modulech či skafandrech, které tyto skleněné úlomky značně poškozovaly. 

Šest posádek Apolla přivezlo na Zem celkem 842 kilogramů měsíčních hornin a půdy. Většina byla pod zámkem až do poslední doby. Počátkem loňského roku ale NASA předala dvanáct gramů této zeminy výzkumníkům z Floridské univerzity a loni v květnu se v laboratoři uskutečnila dlouho očekávaná výsadba, která letos přinesla první výsledky.