Podle nové výroční zprávy Evropské vesmírné agentury (ESA) nestačí dosavadní opatření zaměřená na redukci vesmírného smetí držet krok s jeho kolosálním rozsahem.

K následnému problému přispěly všechny národy, jež nějakým způsobem využívají vesmír: jak vesmírný prostor kolem Země zahlcuje stále více a více nepoužívaných a vyřazených vesmírných objektů, zvyšuje se riziko srážky. Úlomky a trosky z vesmírných kolizí pak násobně zvyšují množství vesmírného odpadu, takže vzniká začarovaný kruh.

"V posledním roce již šlo o prvořadé nebezpečí. Sledovali jsme nejen to, jak do sebe takřka narazily dva velké mrtvé satelity, ale Mezinárodní vesmírná stanice musela hned třikrát provést nouzový manévr potřebný k tomu, aby se vyhnula srážce s vesmírnými úlomky," píše server Science Alert.

Nejde jen o srážky, ale také o výbuchy

Podle zprávy ESA však samotné kolize nejsou ani zdaleka tím největším problémem, už proto ne, že za posledních deset let byly zodpovědné jen za 0,83 procenta všech událostí, při nichž došlo ke vzniku dalších vesmírných úlomků. Skutečné nebezpečí se skrývá jinde.

"Největším problémem spojeným s vesmírným odpadem jsou exploze na oběžné dráze způsobené zbytkovou energií (palivem a bateriemi) na palubě kosmických lodí a raket," uvedl Holger Krag, vedoucí programu ESA pro vesmírnou bezpečnost.

"Přestože již léta existují opatření, která by měla podobným událostem zabránit, žádný jejich pokles nevidíme. Likvidaci vesmírné objekty po skončení jejich úkolu se sice postupně daří zlepšovat, ale stále to jde velmi pomalu," dodal.

Problém s vesmírným odpadem se ocitl poprvé na stole v 60. letech minulého století, ale trvalo dlouho, než se podařilo určit a zavést první opatření, která by jeho hromadění bránila. Teď už jsou země, zapojené do vesmírného výzkumu, schopné plánovat osud svých satelitů a raket po dokončení jejich mise lépe, ale pořád ještě hodně práce zbývá.

Řešení existují, ale stav se příliš nelepší

Jedním z možných řešení jsou opakovaně použitelné rakety, jakkoli je tato technologie dosud v plenkách. Po celá desetiletí sloužily rakety k tomu, aby na oběžnou dráhu dopravily příslušné zařízení, a jejich odhozené vyhořelé stupně pak volně pluly vesmírem. Některé z nich krouží po oběžné dráze už celá desetiletí.

Dalším zmírňujícím opatřením by měla být konstrukce takových vesmírných lodí, které by dokázaly  odolávat drsnému vesmírnému prostředí bez toho, aby se rozpadly, a uvolnění akumulované energie a paliva, aby bylo méně pravděpodobné, že zaniklá vesmírná loď po čase vybuchne. Takovou loď by pak mohlo její řídící centrum přesunout po skončení její práce na bezpečnější oběžnou dráhu.

Tím vědci myslí buď "hřbitovní oběžnou dráhu", tedy takovou, která se nachází vysoko nad prostorem využívaným operačními loděmi, nebo naopak navedení lodi zpět do zemské atmosféry, v níž by při opětovném vstupu zcela shořela, což se dá považovat za "čistou likvidaci".

Ale ačkoli tato opatření jsou už v řadě případů zavedena a takové lodě existují, na všechny objekty v okolí naší planety to nestačí. Za posledních dvacet let se rok co rok odehrálo kolem 12 událostí vedoucích ke vzniku vesmírných úlomků. A toto číslo roste, přičemž každá podobná událost vyvrhne na oběžnou dráhu Země potenciálně další tisíce úlomků. Při orbitálních rychostech přitom mohou i ty nejmenší kousky trosek deaktivovat funkční satelit.

Vesmírná dopravní zácpa

Podle statistického modelu ESA existuje více než 130 milionů kusů vesmírného odpadu menších než milimetr, které jsou lidského původu. Jediným způsobem, jak s tím něco dělat, je podle odborníků mezinárodní spolupráce, přičemž států, které při vesmírných letech dodržují mezinárodní pokyny, naštěstí v posledních deseti letech přibývá.

Na druhé straně se využívání vesmírného prostoru stále zvyšuje. Stále častější jsou celé roje satelitů, satelitní "vláčky" nebo přímo satelitní "souhvězdí. Stovky satelitů vyslal na oběžnou dráhu jen samotný StarLink společnosti SpaceX Elona Muska.

ESA proto apeluje na všechny aktéry současného dobývání vesmíru, aby spolupracovali na udržení co nejčistšího vesmírného prostředí.

"V naší nejnovější zprávě je ostře znát zrychlující se nárůst počtu satelitů vypouštěných na nízkou oběžnou dráhu Země," sdělil serveru Science Alert Tim Florer, vedoucí kanceláře vesmírného odpadu ESA.

Na řešeních se pracuje

"Máme-li i nadále těžit z vědeckých objevů a technologií, které s sebou provozování vesmírných letů přináší, je zcela zásadní, aby se konstrukce i provoz vesmírných lodí dostal do většího souladu s pokyny pro zmírňování vesmírného odpadu. Pro udržitelné využívání vesmíru je to nezbytné," uvádí dále Florer.

ESA podle svých vyjádření pracuje aktivně na různých řešeních. V roce 2025 chce začít testovat nový projekt sběru vesmírných úlomků. Pokouší se také vyvinout technologii pro automatizaci manévrů určených k předcházení kolizím.

"Vesmírný odpad představuje problém v globálním měřítku, k němuž přispěly všechny národy využívající vesmírné lety a odpovědí může být pouze globálně podporované řešení," píše ESA ve své zprávě.