Evropské unie se opět přiblížila svému plánu stát se světovým konkurenceschopným hegemonem na poli s výrobou polovodičů. Momentálně zajišťuje 9 % celého jejich světového trhu každopádně by podle plánů Evropské komise mělo do roku 2030 dojít k nárůstu až na 20 %. Americký Intel plánuje výstavbu nové megatovárny v německém Magdenburgu, která by měla započít již příští rok. Dále ale také dojde z jeho strany k navýšení investic v irském Leixlipu a jedná o výstavbě nových míst v Itálii, Polsku a Španělsku. Celkově Intel dle tiskové zprávy do svých evropských plánů investuje více jak 33 miliard eur.

Intel versus TSMC

Nové továrny nebudou ovšem vyrábět čipy pouze pro Intel. Ten už dlouho touží stát se opět jedničkou ve výrobě polovodičů na světě, ovšem v cestě mu zatím stále stojí taiwanská TSMC. U té si momentálně musí samotný Intel nechat vyrábět určitou část vlastních čipů, ovšem společnost přišla s plánem, jak nad Taiwanci opět získat prim. Přišel s novým efektivnějším modelem polovodiče označovaným jako ångströmový. Zároveň ještě před tím, než oznámil výstavbu v Evropě, začal pracovat na nové továrně v americkém Ohiu, která bude stát více jak 20 miliard dolarů (cca 450 miliard korun). Svými megalomanskými plány chtějí také jistě nalákat nové investory a menší akcionáře, jelikož cena jejich akcií od roku 2020 klesla o třetinu.

Ångströmová éra započne v Evropě

Momentálně nejmodernější čipy jsou 3nanometrové. S touto technikou přišly TSMC a Samsung, a i přes nepříznivé podmínky by je měly obě společnosti začít distribuovat příští rok. Názvy spojené s jednotkou “nano“ ve skutečnosti neoznačují samotnou velikost produktu, ale hustotu tranzistorů na polovodičové desce. Zároveň každý polovodič je složen z nanočásteček schopných v sobě uzavírat elektronický náboj a čím je jejich hustota větší, tím přesněji na něm lze usměrňovat průchozí proud.

Válka na Ukrajině (Mariupol, 9. března 2022). Ukrajinští záchranáři a dobrovolníci přenášejí zraněnou těhotnou ženu po útoku na nemocnici. Dítě se narodilo mrtvé, krátce poté zemřela i matka
Napalm Girl i Mona Lisa uprchlíků. Nejhorší chvíle lidstva na válečných snímcích

To nejenom že je celkově z energetického hlediska úspornější, ale zároveň se tím zmenší výdaje na výrobu a zefektivní samotný čip. Nejnovější typy překonávající ty 3nanometrové, se již nebudou označovat jednotkou nano, ale ångström. Ten je pojmenován podle švédského fyzika Anderse Jonase Ångströma a platí, že 1Å se rovná 0,1nm. Právě ångströmové čipy se budou vyrábět ve východoněmeckém Magdenburgu, kde má vzniknou megatovárna za minimálně 17 miliard eur (cca 420 miliard korun). K dostavbě by ale mělo dojít až v roce 2027 a budeme si muset ještě nějakou dobu počkat, než se ångströmové čipy dostanou do volného oběhu.

Investice neputují pouze do Německa

Inovace pak nastane také v irském Leixlipu, kde stojí továrna Intelu už od roku 1989 a jedná se o jejich největší manufakturu mimo USA. Investice o 12 miliardách eur (cca 295 miliard korun) by měla padnou na rekonstrukci podniku, ve kterém momentálně pracuje přes 4500 lidí a který je obrovským přínosem pro irskou ekonomiku. Jestli i zde se budou vyrábět ångströmy zatím není jisté. Momentálně také dochází k jednání mezi Intelem a Itálii. Zde by chtěla americká společnost investovat 4,5 miliardy eur (cca 110 miliard korun) a vytvořit továrnu zajišťující dohromady až 5.000 pracovních míst.

Diorama zachycující lidi v době neolitu, tedy v mladší době kamenné, kdy se místo dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství
Jako živá. Švédský vědec zrekonstruoval tvář ženy z doby kamenné

Itálie byla zvolená zejména kvůli spolupráci Intelem nedávno odkoupené společnosti Tower Semiconductor se STMicroelectronics která má výrobní linku právě v italském Agrate Brianza. Typ čipů, které Tower Semiconductor vyrábí ovšem není nijak kompatibilní s technologií samotného Intelu a společnost ji využívá jenom jako manufakturní dceřinou firmu pro své klienty, takže zde se o nejmodernější čipy pravděpodobně jednat nebude.

Made in Europe

Investice Intelu v Evropě jsou poměrně logickým vyústěním vzhledem k vypjaté geopolitické situaci způsobené pandemií a americko-čínským obchodním sporem. Výstavba nových továren v Asii by po finanční stránce byla jistě levnější, ale zároveň také riskantnějším projektem. Naopak západní a střední Evropa je po geopolitické a ekonomické stránce poměrně stabilním územím a jak vojenským, tak také obchodním partnerem Spojených států. Zároveň Evropská unie přišla s finančním plánem na podporou firem investujícím do byznysu s polovodiči na jejich území, a i na tyto peníze si chce Intel jistě sáhnout.

Testovací snímek pořízený Webovým teleskopem. Jeho snímací senzory jsou natolik citlivé, že kromě hvězdy, na kterou se měl zaměřit, zachytil i galaxie a hvězdy v pozadí.
Milník překonán. Webbův teleskop pořídil unikátní fotku hvězdy i svou selfie

Krom toho mají také členské státy poměrně vysokou úroveň života, špičkové univerzity a výzkumná střediska, na kterých fungují lidi s originálním know-how. Starý kontinent po dlouhou dobu udával ve světě směr, a přestože se momentálně musí tvrdě prát o exkluzivní místo s mnohem většími hegemony, stále ve světě neztratil svoji ekonomickou sílu. Pro Evropskou unii jsou právě technologie cestou, jak konkurovat USA, Číně, Indii a dalším zemím a zůstat ekonomicky relevantní. Pro technologické firmy je pak stabilní Evropská unie oázou v nejistém a rychle proměnlivém světě. Své centrály zde mají třeba Google, Twitter, Apple, PayPal či Microsoft.

Například společnost Meta, pod kterou spadají sociální sítě Facebook a Instagram, na podzim minulého roku oznámily, že v Evropské unii vytvoří 10.000 pracovních pozic spojených s vývojem jejich metaversu. „Tato investice je projevem důvěry v sílu evropského technologického průmyslu a v potenciál evropských technologických talentů,“ řekl víceprezident Facebooku pro zahraniční věci. Intel a Meta jistě nebudou jediné společnosti investující ve velkém do Evropské unie a je velice pravděpodobné, že může očekávat nárůst pozornosti ze strany jak asijských polovodičových manufaktur, tak například amerických technologických velikánů.

Autor: Jan Bartošík