"Rakovina je nejrozšířenějším tématem biologických a biomedicínských věd. Ale obrovské množství údajů, které o ní byly nashromážděny, znamená také to, že existuje mnohem více informací o genech spojených s rakovinou, víc, než o jakékoli jiné nemoci," uvedl mikrobiolog João Pedro de Magalhães z Liverpoolské univerzity ve Velké Británii, který výzkum prováděl. Informuje o tom server Science Alert. 

Čtyři miliony odkazů na rakovinu

De Magalhães analyzoval údaje z vyhledávače PubMed, jenž pokrývá desítky milionů vědeckých článků a studií týkajících se biologických věd a biomedicínských témat, a zjistil, že rakovinu zmiňují asi čtyři miliony z více než 30 milionů publikací zahrnutých v této databázi. Přičemž například mozkové mrtvice se dotýká pouze 350 tisíc publikací.

Jaroslav Tůma mladší používá k vyšetření rakoviny prostaty softwarovou fúzní cílenou biopsii.
I sexuálně aktivní muži mohou onemocnět rakovinou prostaty, říká urolog Tůma

Obrovské množství informací o rakovině sice může být na jedné straně při její léčbě užitečné, ale na druhé je to problém, pokud chtějí vědci získat jasný obrázek o tom, které lidské geny rakovinu způsobují. Nadmíra údajů má totiž ten důsledek, že ve studiích je zmiňována absolutní většina lidských genů, přičemž mnohé z nich mohou být s rakovinou spojeny pouze sekundárně, ale nejsou její příčinou. Přesto lze většinu lidských genů studovat s odůvodněním, že jde o protirakovinný výzkum.

"Na základě existující literatury se dá studium téměř jakéhokoli genu odůvodnit tím, že může mít potenciální vliv na vznik rakoviny," uvádí de Magalhães, jehož studii zveřejnil odborný titul Trendy v genetice (Trends in Genetics). "Mají-li mít vědecké predikce tohoto onemocnění nějakou hodnotu a validitu, je velmi důležité toto zkreslení správně pochopit a napravit."

Nepodléhejte předsudkům, zkoumejte podstatu

Podle Science Alert postihne rakovina podle současných vědeckých předpokladů zhruba každého druhého člověka, což vede i k tomu, že výrazně přibývá vědeckých analýz a výzkumů, jež se na ni zaměřují - a jež svým množstvím dalece přesahují výzkumy věnované jiným zdravotním otázkám. Přitahuje také hodně finančních prostředků, byť ty nejsou v žádném případě rozděleny mezi všechny typy rakoviny rovnoměrně.

Michal Vrablík, kardiolog a zástupce přednosty 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Čtvrtinu života strávíme s nemocí, upozorňuje kardiolog Michal Vrablík

"Pokud existuje nějaký lidský gen, který si s rakovinou ještě nikdo nespojil, tak je to zřejmě jen proto, že ho ještě nikdo dostatečně nezkoumal. Až to udělá, pravděpodobně ho přiřadí k těm všem ostatním," komentuje to de Magalhães. Vědec proto varuje, že by se výzkumníci měli vyvarovat se při případném propojování naší genetické výbavy s rakovinou potenciálních předsudků.

"Může-li být ve vědeckém bádání propojen s rakovinou prakticky každý lidský gen, je výzvou určit, které z těchto genů představují pro rakovinu opravdu klíčový hnací motor. Znamenalo by to větší naději při hledání vhodné léčby," uzavírá de Magalhães.