Kliknutím zvětšíteVí se o ní déle než půldruhého století, ale přesto si 150 milionů let stará fosilie "ptačího brku" stále uchovávala své tajemství. Patřila archeopteryxovi? Nebo nějakému úplně jinému neznámému dinosaurovi?
Tuto otázku se rozhodli rozluštit vědci z Univerzity Jižní Floridy, kteří podrobili dávnou zkamenělinu takřka detektivnímu zkoumání.
Podle jejich výzkumu má osamocený brk skutečně tvar křídelního pera archeopteryxe, navíc pochází z naleziště fosilií, kde se našly i čtyři další kostry těchto legendárních dinosaurů.
To podle nové studie zpochybňuje loňskou alternativní hypotézu o dosud nepopsaném novém dinosauřím druhu. Je totiž nepravděpodobné, že by takový dinosaurus ztratil jen jedno pírko a jinak po sobě nezanechal žádnou stopu. I ptáci většinou poztrácejí alespoň více pírek najednou.
Nová studie, nové metody
Nový výzkum proto spojuje nález zkamenělého křídelního pera s ostatními fosiliemi archeopteryxů, z nichž některé pocházejí z téhož místa, a činí závěr, že pero skutečně původně patřilo ke křídlu některého z nich.
Podle této studie pero svou šířkou i délkou připomíná tzv. křídlovku (horní vnější skryté peří, které za letu pomáhá "ptáku" správně sladit proudění vzduchu přes křídla a ocas) ostatních archeopteryxů, jejichž zkamenělé otisky i se zachovaným tvarem peří se našly na jiných místech
"Již 159 let vědci debatují o tom, zda toto pero patří k témuž druhu jako ostatní kostry archeopteryxů, na jakém místě dinosauřího těla se asi nacházelo a jakou mělo původně barvu," říká Ryan Carney z Univerzity Jižní Floridy.
"My jsme tato staletá tajemství nakonec dokázali vyřešit vědeckou detektivní prací, při nichž jsme výzkum starých fosilií zkombinovali s novými technikami a studiem literatury."
Předchozí výzkum předpokládal, že pero bylo původně pravděpodobně černé. Opětovná analýza pigmentových zbytků, jež se uchytily na fosiliích, tuto interpretaci posílila, přičemž zjistila i to, že duhový nebo lesklý odstín (jaký má například havraní peří) je nepravděpodobný.
Zakřivené, nebo ne?
Jednou z nejspornějších otázek kolem zkameněliny dávného peří je to, že pero přišlo o tzv. osten, tedy o horní plnou část středového stvolu, která se od objevu fosilie vytratila. V důsledku toho se dá jen odvozovat, jak bylo pero skutečně zakřivené.
Ve studii zveřejněné v loňském roce vědci tvrdili, že zakřivení pera bylo na archeopteryxe příliš silné.
Nová práce ale uvádí, že zakřivení peří je u jednotlivých druhů velmi variabilní, a to zejména u horního křídelního peří, a že navíc předchozí tým odhadoval skutečnou křivku pera nesprávně. K tomuto závěru došli autoři nového výzkumu tak, že rekonstruovali středovou osu pomocí dalších fosilií, z nichž pořídili laserem stimulovaný fluorescenční obraz.
"Tato nová středová linie se podstatně liší od původně prezentované. Velké zakřivení osy pera tato oprava zcela eliminuje, takže pero nyní zapadá svým tvarem mezi ostatní pera vybraného druhu," píší autoři nové studie.
Nový druh?
Odborná debata tím ale nekončí, protože o tvarech, barvách a funkcích archeopteřího peří stále ještě nevíme dost. Navíc ne všechny vědce nový výzkum o svých závěrech přesvědčil.
Jeden z autorů loňské studie, paleontolog Michael Pittman, tak stále trvá na svém, a navzdory novým zjištěním stojí za tím, co loni zveřejnil jeho tým. Pro americký deník The New York Times uvedl, že i kdyby se mohlo hodit k archeopteryxovi, "stále nelze vyloučit, že pírko neupadlo jinému ptáku či jinému dinosauřímu druhu".
Osamocenost pírka bohužel nasvědčuje tomu, že vědci nikdy nezískají naprostou jistotu ohledně jeho původu. Tým z Univerzity Jižní Floridy je však přesvědčen, že archeopteryx je tím nejlépe empiricky doloženým a nejlogičtějším vysvětlením.
"Jsem přesvědčen, že je správné označit toto pero jako peří archeopteryxe," uzavřel pro The New York Times Ryan Carney.
30
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
