„Všech pět vrstev slunečního štítu je napnuto,“ oznámil v živém přenosu hlasatel v řídícím středisku baltimorské observatoře. Tato věta v zápětí rozpoutala obrovský jásot všech členů týmu. 

Složený jako origami

Zařízení ve tvaru létajícího draka je dlouhé jedenadvacet metrů a funguje jako slunečník. Přístroje v teleskopu jsou díky němu ve stínu a mohou tak detekovat slabé infračervené signály i ze vzdálených končin vesmíru.

Hvězdy galaxie NGC 3568 víří ve spirálovitém tvaru
Poslední snímek Hubbleova teleskopu z roku 2021: Zachytil zářící dalekou galaxii

Nabízí se otázka, proč NASA celou tuto riskantní misi podstupovala a netransportovala teleskop i s clonou rovnou rozložený. Odpověď je jednoduchá: přístroj je na to příliš velký. Jen sluneční štít má rozlohu přibližně jako tenisové hřiště. V kuželu rakety proto musel být přepravován složený jako origami. Jeho rozvinutí byl obrovsky složitý úkol. Nejnáročnější, o jaký se kdy NASA v tomto odvětví pokusila.

Vrstvy štítu byly rozkládány jedna po druhé a celý proces zabral dva dny. Společně vytvářejí ochranný sluneční faktor (SPF) asi jeden milion.

Zdroj: Youtube

Historický okamžik

„Je to poprvé, kdy se někdo pokusil do vesmíru umístit tak velký dalekohled. Úspěch nejnáročnější etapy, rozvinutí slunečního štítu, je neuvěřitelným důkazem lidské vynalézavosti a inženýrských dovedností,“ uvedl v prohlášení administrátor vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen.

I další vědci, podílející se na obrovském milníku v historii zkoumání vesmíru, neskrývali nadšení. Hillary Stocková, specialistka na nasazení slunečních clon pro Northrop Grumman, řekla novinářům v telefonátu: "Byl to úžasný okamžik. Cítili jsme obrovskou radost i úlevu."

Odolá i meteoroidům

Sluneční clona bude trvale umístěná mezi teleskopem, Sluncem, Zemí a Měsícem. Strana obrácená ke Slunci je konstruována tak, aby vydržela 230 stupňů Fahrenheita (110 stupňů Celsia). Každá následující vrstva je chladnější než ta nad ní, což umožňuje citlivým přístrojům dalekohledu pracovat i při -380F (-229°C).

Největší měsíc Sluneční soustavy Ganymedes.
NASA zveřejnila strašidelné zvuky z vesmíru. Běhá z nich mráz po zádech

Je vyrobena z lehkého materiálu zvaného Kapton a potažená silikonem. Na sobě má také speciální švy s vysokou pevností (tzv. ripstop), které omezují poškození způsobené meteoroidy.

Ačkoliv dosáhne Webbův teleskop svého vesmírného cíle, známého jako druhý Lagrangeův bod (nebo druhé Librační centrum), už během několika týdnů, čekají ho i poté další měsíce přesnějšího nastavování. Například nasazení sekundárních a primárních zrcadlových křídel, seřízení optiky dalekohledu či kalibraci vědeckých přístrojů.

Teleskop Jamese Webba

Nejvýkonnější vesmírný dalekohled, jaký byl kdy postaven, a nástupce Hubblova teleskopu, byl v raketě do vesmíru odpálen 25. prosince z Francouzské Guyany. Nyní je více než v polovině své dráhy, asi 1,5 milionu kilometrů od Země.

Jeho infračervená technologie mu umožňuje vidět první hvězdy a galaxie, které se zformovaly před 13,5 miliardami let, což astronomům poskytuje nový pohled na nejstarší epochu vesmíru.

Úplně první světelné objekty, vyzařovaly ultrafialové světlo. Expanzí vesmíru však byly roztaženy a dnes se vyskytují ve formě infračerveného záření. Webbův teleskop je díky svým technologiím schopen tyto objekty detekovat s vysokou přesností

Jeho mise zahrnuje také studium vzdálených planet s cílem určit jejich původ, vývoj a obyvatelnost.