Jako kdyby se do vln Atlantického oceánu vydal na plavbu ostrov. V roce 2017 se od antarktického ledovce Larsen C oddělila ledová kra do té doby nevídaných rozměrů. Její cestu oceánem sledoval celý svět, odborníci o objektu mluvili jako o hvězdě sociálních sítí. V jistou dobu se také obávali, že útvar narazí do ostrova Jižní Georgie. Nyní je všemu konec. Po čtyřech letech se kra před několika dny rozpadla. Upozornily na to zahraniční servery.

Podle serveru Independent už po rozpadu není důvod, aby se vědecký svět krou zabýval. „Její malé fragmenty už není možné sledovat," vyjádřili se pro list zástupci amerického National Ice Centre. Přitom dosud vědci objekt sledovali velmi pozorně. Šlo totiž o první ledovou kru, kterou bylo možné sledovat prakticky na denní bázi. Její cesta se tak stala zřejmě nejlépe zdokumentovanou, co se ker týče.

Zdroj: Youtube

Důsledné sledování umožňovala mimo jiné obří velikost. Americké servery ji připodobňovaly ke státu Delaware, britské mluvily o čtvrtině rozlohy Walesu. S velikostí zhruba 5 800 kilometrů čtverečních ji v České republice lze nejlépe přirovnat k rozloze Moravskoslezského kraje, který zhruba o čtyři sta kilometrů čtverečních převyšovala. Loni v listopadu se kra začala nebezpečně přibližovat k ostrovu Jižní Georgie.

Navzdory obavám vědců do něj nenarazila. Místo toho se nedaleko od něj začala roztápět a rozpadávat. „Nejdříve ji vyšší teploty a vlny rozdělily na velké kusy. Ty se následně rozdělily na kusy příliš malé na to, aby je bylo možné sledovat. Americké National Ice Centre sleduje ledovce, které mají plochu nejméně 68,5 kilometrů čtverečních nebo měří nejméně 18,5 kilometru. A tuto podmínku v polovině dubna přestal splňovat i největší kus," napsal server Live Science.

Ledová kra urazila za svoji existenci nevídaný kus cesty. Jen do konce roku 2020 to bylo více než 1400 kilometrů, což odpovídá zhruba vzdálenosti z Prahy do britského Birminghamu, v srdci Britských ostrovů. Vědci její rozpad očekávali mnohem dříve. „Je úžasné, že A68 vydržela tak dlouho," poznamenal pro BBC Adrian Luckman z univerzity ve Swansea. Navzdory obrovské rozloze totiž byla kra velmi tenká a tím pádem křehká. V průměru měla tloušťku 230 metrů.

Kra A68 byla zajímavá nejen svojí cestou. Díky její rozloze a moderním technologiím se stala i předmětem vědeckého bádání, které se zaměřovalo na proces oddělování ker od ledovců či jejich rozpadu. Britští výzkumníci dokonce na kru vyslali roboty. Data z nich získaná dostanou zřejmě v květnu. Podle BBC mají přispět k pochopení toho, jak ledovce ovlivňují své okolí roztápěním, a tedy vypouštěním množství sladké vody.