S praktickým rozpadem Sýrie jako jednolité země si izraelské letectvo zvyklo útočit na území jižní Sýrie bez omezení. Dnešní syrská protivzdušná obrana je jen stínem mohutného a efektivního protileteckého uskupení, které vybudovala al-Asadovská dynastie od 70. let za pomoci poradců ze Sovětského svazu.

close Pohledem Jiřího Vojáčka info Zdroj: Deník zoom_in Pohledem Jiřího Vojáčka S upevňováním moci současného vláce Bašára al-Asada po skončení občanské války se však zdá, že se začíná znovu budovat i nová syrská PVO. Na rozdíl od dřívějších dob už to však nebude školeními a nákupy v Sovětském svazu, ale spoluprací se zemí, která svou intervencí udržela Asada u moci. Se stále mocnějším Íránem.

Bavar-373

Íránský režim je dlouhá léta pod kuratelou přísných mezinárodních sankcí, které samozřejmě v první řadě ovlivňují obchod se zbraněmi. Stejně jako všechny podobné dlouho sankcionované země (Izrael, Jižní Afrika, Vietnam, Srbsko a další) však právě sankce daly vyrůst místnímu průmyslu, který se musel starat o výzbroj vlastní armády. Jedním z výsledků je systém protivzdušné obrany Bavar-373.

Bavar-373 (persky „Víra“) je íránský pozemní raketový systém země-vzduch dlouhého doletu, který byl představen v srpnu 2016. Írán jej označuje za konkurenta raketového systému S-300. Vyrábí ho íránské ministerstvo obrany a logistiky ozbrojených sil ve spolupráci s blíže neurčenými místními výrobci a univerzitami. Systém byl oficiálně představen na slavnostním ceremoniálu za účasti íránského prezidenta Hasana Rúháního 22. srpna 2019 a téhož dne byl prohlášen za funkční.

Po ruském zákazu vývozu S-300 do Íránu (zrušeném v roce 2015) se Írán rozhodl vyvinout podobný systém vlastními silami. V roce 2011 Farzád Ismajlí, velitel základny Chatám al-Anbia, řekl íránským médiím, že vývoj tohoto systému začal na přímý rozkaz nejvyššího vůdce ajatolláha Chameneího, když se objevily první informace o zrušení kontraktu na S-300. Tvrdí, že projekt dospěl do fáze návrhu prototypu a že by neměl trpět slabinami S-300.

Dále uvedl, že v oblasti radarové detekce bylo dosaženo velmi dobrých výsledků a ministerstvo obrany pracuje na dvou nebo třech raketách, z nichž každá má jiný dosah a dostup. Uvedl, že projekt je dokončen, všechny díly se budou vyrábět v Íránu a že systém má špičkovou schopnost detekovat a zachytit nepřátelská letadla. Podle íránských vojenských zdrojů je tento systém mnohem výkonnější než systém třídy S-300P.

Mezitím v srpnu 2016 Rusko dodává Íránu několik kompletních systémů S-300PMU2, které byly původně objednány v roce 2007 a jejichž dodávky Kreml pozastavil v souvislosti s íránskými jadernými snahami. Írán dostává neznámý počet praporů S-300PMU2, jedné z posledních variant systému S-300, než Rusko nasadí jeho nástupce S-400.

Dne 21. srpna 2016 Írán odhalil složky Bavar-373. Podle Janes International: „Bavar-373 vystavený 21. srpna je zjevně unikátním íránským systémem, který zřejmě odráží značné investice do vývoje radarů s fázovanou anténní soustavou. Systém obsahuje vertikální obdélníkovou odpalovací schránku s detaily, které naznačují, že se jedná o horký odpalovací systém, na rozdíl od studeného odpalování používaného v systému, jako je S-300.“ (Horké odpálení je odpal přímo raketovým motorem, studené odpálení je pneumatické, nebo na stlačený vzduch, což vynese raketu z odpalovacího zařízení a až poté dochází k zažehnutí trysek hlavního motoru – pozn. autora).

Dne 16. srpna 2019 íránské ministerstvo obrany prohlásilo, že Bavar 373 je připraven k dodání íránským ozbrojeným silám. Podle íránského ministra obrany může Bavar-373 „detekovat cíle nebo letadla na více než 300 km, zaměřit je na vzdálenost asi 250 km a zničit je na 200 km“.

close Moderní verze střely pro systém Bavar, Sayyád 4 info Zdroj: Wikimedia Commons, Hamed Ataei/Mizan News Agency, Attribution zoom_in Moderní verze střely pro systém Bavar, Sayyád 4

V dubnu 2015 Írán představil některé subsystémy systému Bavar, mezi něž patří inteligentní systém velení a řízení Fakour, který je schopen shromažďovat informace ze všech zdrojů důležitých pro protivzdušnou obranu, včetně pasivních a aktivních vojenských radarů. Pokročilý komunikační systém Rasoul pak slouží ke kódování informací, propojení pozemní infrastruktury a přenosu radarových informací z bojiště do velitelských center. Jako základní bude Bavar-373 používat raketu Sayyad-4, která je uložena ve dvou obdélníkových odpalovacích kazetách. O této raketě zatím nejsou známé žádné oficiální informace, ale z fotografií se zdá, že Sayyad-4 je podobný starším íránským systémům. Odpalovací zařízení tvoří kontejnery s raketami Sayyad-4, přepravované na nákladním vozidle Zoljanah 10×100.

Bavar-373 používá ke sledování aerodynamických cílů a balistických raket středního a dlouhého doletu radar s fázovaným paprskem, který je namontován na těžkém nákladním vozidle ZAFAR21. Jedním z radarů používaných v Bavaru-373 je Meraj-4, radar s fázovanou soustavou s dosahem údajně až 450km a schopností sledovat až 200 cílů současně.

V dubnu 2022 přineslo britské médium The Guardian zprávu, že v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu byl do Ruska dodán systém Bavar-373 a několik typů raket na testy. V listopadu 2022 byla pro systém Bavar-373 představena nová střela, vylepšení rodiny raket země-vzduch dlouhého a středního doletu Sayyad, Sayyad-4B, střela na pevné palivo. Při prezentaci bylo oznámeno, že nová raketa bude mít dolet přes 300 km a efektivní dostup 32km namísto 27km u předchozích raket, čímž se zlepší její protiraketové schopnosti, překoná výkony systému S-300PMU2 dříve pořízeného z Ruska a přiblíží se ruskému S-400, pokud jde o dálku zásahu. Později byla oznámena sériová výroba nové rakety a upgrade radaru na dosah 350-450 km.

Íránské rakety na jihu Sýrie

Podle informací zveřejněných časopisem Newsweek v lednu 2023 rozmístil Írán v Sýrii raketový systém protivzdušné obrany Bavar-373, který má čelit leteckým útokům Izraele a stíhacím letounům F-35. S odvoláním na informace z íránského obranného průmyslu bude Bavar-373 schopen detekovat a ničit stíhací letouny typu stealth, jako je americký F-35.

S odvoláním na informace časopisu Newsweek provedlo izraelské letectvo za poslední dva roky několik leteckých útoků na syrské území, mimo jiné v Palmýře a Tartúsu v říjnu 2021, Latákíji v prosinci 2021, Damašku v březnu 2022, další úder v Tartúsu v červenci 2022 a dva údery v Homsu v listopadu a prosinci 2022. V posledních letech Írán zlepšil své konvenční síly a usiluje o nové schopnosti. Nejnovější íránský pětiletý plán rozvoje nadále upřednostňuje raketové zbraně, námořní síly a protivzdušnou obranu, ale přidává také nový důraz na bojové vzdušné síly a schopnosti elektronického boje. Írán bude modernizovat své síly protivzdušné obrany novými radary pro sledování vzdušného prostoru, PVO a systémy velení, řízení, komunikace, počítačů, zpravodajství, sledování a průzkumu (C4ISR).

Íránské síly protivzdušné obrany provozují nejschopnější íránský raketový systém protivzdušné obrany S-300PMU2, kterou Rusko prodalo Íránu v roce 2016. Tento systém je vysoce mobilní a je určen k obraně proti letadlům, balistickým raketám a řízeným střelám. Írán bude ruský systém s největší pravděpodobností používat k ochraně své nejkritičtější infrastruktury, jako jsou jaderná zařízení a Teherán.

Nasazení PVO systému Bavar-373 každopádně znepokojilo představitele izraelského letectva. Izrael nyní již zřejmě nebude mít tak čisté nebe, jako doposud a bude muset schopnosti nových íránských zbraní brát v potaz. Je pak otázka, kam až souboj izraelského letectva s íránskou protivzdušnou obranou zajde. V době, kdy jsou vztahy Íránu se Západem napjaté a o íránském jaderném programu kolují stále znepokojivější zprávy.

V roce, kdy si připomínáme 42 let od slavného náletu izraelského letectva na irácký jaderný komplex Osirak, se možná obě regionální mocnosti chystají na nové kolo střetů, prozatím vzdušných.