Potenciálně nebezpečné situace si ukrajinští bezpečnostní pracovníci všimli díky senzorům, které zaznamenaly zvýšený počet neutronů. Jedna ze základních stavebních částic atomového jádra přitom může vzniknout při štěpné reakci. 

Nárůst počtu neutronů sice v posledních pěti letech nebyl rychlý, přesto panují obavy, že by jeho tempo mohlo v budoucnu vzrůst exponenciálně, upozorňuje server Newsweek

Zvýšený počet neutronů byl zaznamenán v jedné z místností u bývalého jaderného reaktoru, v níž se pravděpodobně nachází zbytky roztaveného jaderného paliva. Kvůli vysoké úrovni zdejší radiace je tak prakticky vyloučeno, aby se vědci na místo vypravili osobně.

Nejasná proto zatím zůstává příčina tohoto nárůstu. "Jednoduše nedokážeme říct, o jaký mechanismus se jedná," citoval magazín Science Magazine Neil Hyatta, odborníka na jadernou chemii ze Sheffieldské univerzity univerzity. Ten se ovšem také nechal slyšet, že zbytky roztaveného jaderného paliva jsou "jako žhavé uhlíky v jámě na grilování".

V současnosti se odborníci mohou pouze dohadovat, zda je nárůst počtů neutronů předzvěstí blížící se katastrofy, nebo pouhou bouří ve sklenici vody. "Stále je tu mnoho neznámých," sdělil reportérovi odborného časopisu Science Magazine Richardu Stoneovi Maxim Savelijev z ukrajinského institutu pro jadernou bezpečnost. "Nemůžeme ale vyloučit možnost nehody," dodal. 

Hrozí zřícení sarkofágu? 

Podle časopisu Science Magazine sice ani v případě silné nekontrolované reakce nehrozí katastrofa odpovídající rozsahu původní černobylské havárie, mohlo by však dojít k poškození již tak křehké struktury původního sarkofágu Černobylské jaderné elektrárny. Ten překrývá někdejší jaderný reaktor č. 4 a uzavírá tak 200 tun radioaktivního koria, 30 tun vysoce kontaminovaného prachu a 16 tun uranu a plutonia. 

Nad dosluhující sarkofág byl později nasunut nový obří kryt, který jej chrání před degradací povětrnostními vlivy. Mohutná konstrukce, vůbec největší svého druhu, byla dokončena v roce 2019 a její životnost je deklarovaná na sto let. 

Čtvrtý reaktorový blok Černobylské jaderné elektrárny se do historie nesmazatelně zapsal v sobotu 26. dubnu 1986, kdy se stal dějištěm nejhorší havárie v dějinách jaderné energetiky. 

K výbuchu reaktoru došlo po neúspěšné zkoušce, přičemž příčin havárie bylo několik - mezi nejčastěji skloňové patří typ použitého reaktoru RBMK, nevhodně provedený pokus a nedostatečná kompetence zaměstnanců. Míra radiace, která se v důsledku havárie postupně rozšířila nad půlku Evropy, v nejbližším okolí několikanásobně překonala sílu bomb svržených během druhé světové války na japonská města Hirošima a Nagasaki. 

O rozsahu havárie svědčí mimo jiné i skutečnost, že Uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny dodnes zahrnuje 2600 kilometrů čtverečních na Ukrajině a 2100 kilometrů čtverečních v Bělorusku.

Přesné určení počtu úmrtí způsobených událostmi v Černobylu je tak nesmírně obtížné. Odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii až do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Nejčastěji se ovšem udává počet čtyř tisíc mrtvých, který stále narůstá.