Užila jste si premiéru?
Na premiéru Gump – jsme dvojka jsem se moc těšila. Mám ráda filmy pod taktovkou F. A. Brabce a zadání bylo jasné: přijít do kina vydechnout si, uvolnit se při milém rodinném filmu. A to se stalo. Film se mi moc líbil, je to sympatický příběh pejska Gumpa a musím říci, že jsem si také užila herecké výkony. Film je skvěle obsazený. Na party po premiéře jsem se navíc také mohla setkat s přáteli. Povyprávěli jsme si i s panem režisérem, se kterým jsem v minulosti natočila dva krásné videoklipy na písničky Zbloudilá a Jen dva ta loďka může vézt.

Leona Machálková o svém synovi a jeho otci Bořku Šípkovi:

| Video: Youtube

Jste velká filmová fanynka?
Filmy mám velmi ráda a snažím se chodit do kina, jak to jen jde. Když mě něco zaujme, říkám si, že doma to není úplně ono.

Filmy s jakou tematikou volíte nejčastěji?
Ani nevím proč, ale mám ráda filmy, které mají specifické označení jako drama. Možná proto, že mají často strhující příběh, který vygraduje do překvapivé pointy. Nebráním se ovšem ani jiným žánrům, jako například komediím nebo hudebním filmům. Zkrátka podle nálady.

Pamatujete si, na čem jste byla v kině poprvé a jaký to byl zážitek?
Jaký byl můj první film si opravdu už nepamatuju. Vím jen, že jsem chodívala v neděli odpoledne s maminkou a tatínkem do kina a také jsem se vždycky těšila, když jsme šli do kina se školou. Ať už to byl Méďa Béďa nebo Sněhurka, ale musela to být pohádka.

Je pro vás jako zpěvačku důležitá filmová hudba?
Krásnou hudbu k filmu rozhodně umím ocenit a myslím, že je vážně skvělým služebníkem pro atmosféru, emocionální rozpoložení a gradaci filmu. Koneckonců ráda poslouchám filmovou muziku jen tak, mám doma celkem slušnou diskografii a také jsem navštívila různá koncertní provedení filmové hudby. Je to pro mě vždycky velmi silný zážitek.

Gump je o věrné psí lásce, měla jste, nebo máte, pejska?
Pejsky mám sice moc ráda, ale v životě jsem si vybrala; jsem kočičí máma a už mám několikáté kočičky. Těm, které mám momentálně doma, bude letos deset let.

close Leona Machálková info Zdroj: se svolením Leony Machálkové zoom_in Leona Machálková a její milované kočky

Kdo vás doprovodil na premiéru?
Na premiéru jsem vyrazila s kamarádkou, která – na rozdíl ode mě – už první díl Gumpa viděla. Obě jsme si film užily. Na nejrůznější kulturní akce mnohdy beru i svoji maminku, která tak jako tak chodí moc ráda do divadla nebo do kina. Ale také na výstavy. Maminka bydlí v Přerově na Moravě a zajímavé akce si rozhodně nenechá ujít. Se mnou už toho také viděla spoustu a doufám, že ještě uvidí.

S maminkou dokonale souzníte, čeho si na ní vážíte nejvíc?
To je těžká otázka, líbí se mi toho na mamince spousta, ale abych uvedla něco podstatného… Snad její smysl pro spravedlnost, je vždy laskavá a usměvavá. Je prostě pohodářka.

Ani v pubertě jste spolu nebojovaly?
Nemůžu říct, že bychom spolu v pubertě úplně bojovaly, ale trošku asi ano. Já vyrůstala v poměrně autoritativní rodině a dost věcí, na rozdíl od jiných dětí, jsem nemohla. Jak se říká, měla jsem velmi přísné rodiče. No, a s pubertou přichází snaha osvobodit se, takže jsem trošku zlobila a byla někdy drzá… Nicméně myslím, že to bylo, jak se říká, v normě a nezanechalo na nás žádné následky.

A tatínek, jak důležitou roli hraje on, co vás naučil?
Na tátovi bylo fajn, že měl vždycky rád sport a přírodu, tak jsme tyhle dva zájmy spolu rozvíjeli a tomu jsem velice ráda. Jako dospělá jsem měla na co navázat a dodnes miluji pobyt v přírodě. Nyní se dá říci, že mě příroda dojímá a sportu se rozhodně nevyhýbám.

Váš syn Artur letos oslavil jedenadvacáté narozeniny, už je „chlap“…
Přesně tak, letos bylo synovi jedenadvacet let a mám pocit, že už se opravdu jako dospělý muž chová, rozhoduje a samostatnost mu rozhodně svědčí. Myslím, že v podstatných věcech je zodpovědný, ovšem chlapcem bude asi ještě dlouho, ale to je právě na mužích sympatické.

Artur nikdy neprošvihne maminčiny narozeniny:

Studuje v Itálii, jak často se vídáte, jezdíte za ním?
Díky tomu, že se máme rádi a je nám spolu dobře, jsme v kontaktu velmi často. Když ne denně, tak obden si voláme, jak se máme, co se daří a vůbec, co se děje. No a vídáme se taky poměrně často, každý druhý měsíc. Většinou přiletí sem do Prahy, kde se těší nejen na mě, ale také na kamarády a vyrážíme spolu na chalupu nebo na hory. A já asi tak dvakrát za rok ráda letím za ním do Milána. Letos se chystám v květnu, společně totiž oslavíme moje narozeniny.

Údajně si syn už našel i slečnu, mluví s vámi o svých vztazích?
Artur studuje interiérový design na IED, kde se již v prvním ročníku zamiloval do své spolužačky. Cit byl opětován, a tak spolu nejen chodí, ale momentálně spolu také žijí. Pohled na ně je jako v romantické komedii. Prostě dva zamilovaní lidé, kteří mají často oči jen pro sebe. Pochopitelně jim to upřímně z celého srdce přeji.

Jaká budete tchyně?
Jaká budu jednou tchyně, opravdu nevím. Ovšem co vím, je to, že se těším, až se nám jednoho dne rozroste rodina, mně o ženu – snachu a také o vnoučata. Koneckonců těším se na to, tak předpokládám, že se budu jako babička snažit, co to půjde. Jsem rozhodně rodinný typ.

Jste typ matky, která se vlastních dětí brzy začne ptát po vnoučatech?
Momentálně se po vnoučatech neptám, je to předčasné. Oba mají dva roky studia před sebou,tohle by byla nepochybně komplikace. Navíc mají teď opravdu jiné starosti. Škola je hodně pohlcuje, současně má každý spoustu svých zájmů. Jsou naladěni tak, že si chtějí užít mladého života. Já rozhodně nejsem žena, která kohokoli tlačí do kouta. Sama to nemám ráda, takže se toho nebudu dopouštět ani na druhých.

Máme první jarní den a také Mezinárodní den štěstí, jste dítě štěstěny?
Myslím, že jsem měla v životě hodně štěstí. Na zdraví, na rodinu, kde mě měli rádi, na kamarády, nějaký talent mi byl dán, povaha optimisty naladěného na to, že vše dobře skončí… Tohle určitě není málo, jistým způsobem se za dítě štěstěny asi považuji.


Nahrává se anketa ...

Hrálo štěstí ve vašem životě hlavní roli?
Řada věcí v mém životě dopadla dobře. Například na cestách. Hodně cestuji na koncerty, na chalupu, na hory, na dovolené, za rodinou, a když se vrátím zpátky domů v pořádku, jde také o obrovské štěstí. Doufám, že mi vydrží.

Jste jarní dítě, narozeniny oslavíte se synem… Máte ráda oslavy?
Ráda slavím všechno, co se dá. Narozeniny samozřejmě také. Ty oslavím přesně, jak už jsem uvedla, v Itálii. Máme se synem v plánu vyrazit k jezeru Como, už teď se velice těším.

Jak si představujete svůj ideální narozeninový den?
Nemám představu ideálního narozeninového dne. Ale je fajn, když má člověk čas nejen na sebe, ale i na rodinu, na přátele. Když se dobře vyspí do krásného dne a těší se na to, co ho čeká. Oslava je rozhodně na místě, ale kde a jak, tohle je už jedno. Hlavně aby nám spolu bylo dobře.

Co vám dodává elán do života?
Elán do života mi rozhodně dodává jistota, že snažit se o něco, být charakterní člověk, nebýt sobec, má v životě cenu.

Letošní rok je jedenatřicátým rokem vaší pěvecké kariéry, co chystáte?
V letošním roce se těším na spoustu koncertů. Momentálně připravuji nové album. Vydám také své první vánoční album. Vše je už v běhu, a tak se těším do studia. Až přijde čas, čeká mě spousta vánočních koncertů, také pokřtíme desku a na nejlepší song z ní natočíme krásný videoklip. Je toho opravdu požehnaně, co nás čeká, tak mi prosím držte palce.