Káva a kolo dohromady? Chutná to skvěle

A co tedy pro vás kolo znamená dnes?
Kolo je pro mě dnes jako hlavní zdroj duševní očisty a adrenalinu. Snažím se minimálně jednou týdně vyrazit s kamarády do lesa, zkrátka pryč od aut a veškeré civilizace. Několikrát týdně taky jezdím se synem, kterému bude v létě pět. Minulý rok se s cyklistikou začal seznamovat v oddíle Kovo Praha. Doufám, že mu to vydrží a nesklouzne k balonu, zatím ho to dost baví. Dalo by se říci, že mě kolo provází celý život. Když jsem se v roce 1992 přestěhoval zpět do Prahy, začal jsem dělat kurýra na kole. Dnes jsem obklopen koly díky klukům ze Smržovky, kteří mají závodní tým ZP Cyklo Proofy Corratec a jsou výhradními dovozci kol značky Corratec do ČR, tato kola také prodávám.

Krása, nostalgie a mrazivé tajemno

Zvláště během pandemie smysl kol dost narostl. Bicykl se stal téměř jediným bezpečným dopravním prostředkem. Zvýšila se poptávka po kolech?
Nevím, jestli kolo patří mezi bezpečné dopravní prostředky, každopádně je to zábavné, sportovní a eko. A vzhledem k pandemické situaci se pro mnohé, pro které bylo okrajovou záležitostí, stalo kolo hlavní sportovně-zábavnou aktivitou. A díky tomu se opravdu podstatně zvýšila poptávka po nových, ale i ojetých kolech.

Zaslechl jsem, že se kvůli pandemii dokonce výroba kol výrazně snížila. Proč a projevilo se to na cenách?
Ano, to je pravda, bohužel jsme závislí na výrobě komponentů z Asie, zejména z Číny, a to je hlavní problém, který postihl převážnou většinu výrobců kol. Chtěl bych se dožít toho, abychom se vymanili ze závislosti na dovozu z Číny a byli schopni komponenty vyrábět v Evropě. Zvýšená poptávka se samozřejmě odráží na vyšších cenách.

Ale zpět k cyklistice jako takové. Jaká zajímavá místa jste na kole objevil?
Celá naše země je protkaná skvělými stezkami a cyklostezkami. Já se rád vracím na místa, která jsou mi blízká, například kde jsem jako dítě trávil prázdniny. Tehdy se mi ani nesnilo, jak krásně to tam jednou na kole projedu. Mezi ta místa patří Železné hory, zejména Seč a okolí Chrudimky. Další pro mě zajímavé místo je okolí Jabkenic, kde se dnes již každoročně jezdí český pohár v cyklokrosu. Nesmím zapomenout ani na Kokořín. Zdejší Kokostezky jsou báječné. Ze zahraničí bych vypíchl Lago di Garda v Itálii, Saalbach v Rakousku a španělskou Sierra Nevada.

Nějaké rekordy? Délka výletu, převýšení…
Já už moc na rekordy nehraju, jezdím pro zábavu. Bývaly časy, kdy jsem dával 140 kilometrů na silnici, což už v dnešním měřítku není moc. Silnici už se vyhýbám obloukem, nevidím tam žádnou přidanou hodnotu, krom toho, že to pěkně valí. Raději si dám 50 kilometrů v terénu. Za náročný výšlap považuji Zlatou stezku Českého ráje, kterou jezdíme každý rok s kámošem Jindrou. Je to asi 100 kilometrů a 1500 metrů nastoupaných. To už je cítit a u třetího piva u dojezdu padá hlava do klína.

Cestovat s kolem můžete vlakem, autobusem, metrem i lanovkou

Máte nějaký tajný tip na cyklovýlet?
To je těžké, záleží na možnostech a chuti dotyčného. Nesmíme zapomenout na Prahu, je zde tolik krásných stezek a míst, které se dají nakombinovat i s nějakým gastro zážitkem. Mezi mé nejoblíbenější patří třeba Točná a Závist, kde je spousta trailů připomínajících středomořské stezky.

Dnes jsou velkým hitem elektrokola. Část cyklistů je však považuje za svého druhu švindl. Co si o nich myslíte?
Já osobně elektrokola rozhodně nezavrhuji. Do jisté míry to může jako švindl působit, ale věřte že i tak po 90 kilometrech v těžkém terénu dostane tělo řádně zabrat. Ba dokonce mohu říct, že mě elektrokola baví, protože nastaví člověku zcela jiné hranice. Ideální samozřejmě je mít kolo klasické i elektrické, což si samozřejmě ne každý může dovolit vzhledem k vyšším pořizovacím cenám.

Komu byste elektrokolo doporučil a komu naopak ne?
Elektrokola je potřeba rozdělit podle použití. Jsou e-kola čistě pro zábavu a sport. Myslím že celoodpružené kolo se zdvihy 160–180mm nebude moc lidí používat jako dopravní prostředek. Pak tu máme e-kola městská a různá cargokola, která plní úlohu dopravního prostředku, což je v našich končinách zatím ještě v plenkách. Nejsme v Holandsku. Elektrokolo bych doporučil všem, kdo mají problémy pohybového aparátu a běžné kolo zkrátka neušlapou.

Daří se vám propojovat dva zdánlivě nesouvisející světy – tedy kola a kávu. Jak vás toto spojení napadlo?
Musíš oba světy milovat a zároveň mít partnery, kteří je také milují. Bez nich by to nešlo.

Zatímco kolo je symbolem zdravého životního stylu, kávu by takto asi nikdo nevnímal. Jak tento rozpor vnímáte?
O tom už vyšlo mnoho článků od různých odborníků. Káva je tu s námi od dávných dob. Každý by si měl udělat svůj úsudek a vědět, co mu prospívá a naopak. Já si denně dám asi pět šálků espressa, nemám rád kyselé druhy kávy, spíše preferuji chuť čokolády s oříšky. Jinak neznám moc cyklistů, kteří nepijí kávu. I na Tour de France mají cyklisté v týmových kamionech svou kávu a navzájem ji ochutnávají.

Jaký způsob přípravy kávy máte nejraději?
Jak jsem již zmiňoval, u mě vede dobré espresso. Jinak poslední dobou jsem ochutnal espresso s tonikem a nebylo to vůbec špatné. Experimentovat se dá různě. Stále je co objevovat. Pár let zpátky jsme jeli Cascaru, což mi přišlo v té době zajímavé, a když jsme to pozvolna učili lidi pít, tak nám to EU zatrhla prodávat a bylo po srandě. Odepsali jsme ztráty a šli dál.