1999, 2003, 2006. To jsou milníky, na které se v malé obci, jíž protéká osudová říčka Mrlina, nezapomíná. Pokaždé totiž hrozilo, že zdivočelá řeka navždy vystoupí ze svého koryta a vytvoří jezero, pod jehož hladinou zůstanou desítky domů. Podle starosty Jaroslava Janaty, který takovou ohromnou obavu ve své funkci zažil už třikrát, nebezpečí stále hrozí!

Na protipovodňová opatření totiž prý příslušné instituce nemají peníze a obec z vlastního rozpočtu všechno uhradit nemůže. „Nevím, jaké škody by musela voda napáchat a kolik lidí musí zemřít, než si patřiční lidé uvědomí, o co jde, a začne se něco dít,“ říká s hořkostí v hlase Janata.

2003: voda, mráz a ledové kry

Takový začátek třetího roku nového tisíciletí ve Vestci nikdo nečekal. Sotva doburácely novoroční oslavy, lidé museli rychle vystřízlivět do nepříjemné reality: třetí den v roce se Mrlina vylila z koryta a zaplavila část vsi. Panovaly kruté mrazy. Přesto lidé museli pytlovat písek, zpevňovat hráze a pomáhat při evakuaci hlavně seniorům.

Zpráva, která popisuje události 3. až 5. ledna ve Vestci po minutách, začíná poeticky, ale už při prvních větách mrazí v zádech. „V tento den se na obyvatele polabské vesničky Vestec smálo příjemné zimní slunko. Nikdo netušil, že je na začátku nejdramatičtějších okamžiků nejen této zimy, ale i v historii obce.“

O blížící se velké vodě naštěstí vedení obce vědělo pár hodin dopředu. Starosta začal zajišťovat pytle s pískem, připravil evakuaci, zmobilizoval hasiče a dobrovolníky.

Kritická situace vyvrcholila v noci na sobotu 4. ledna, když čtvrt hodiny před čtvrtou ranní se voda vyšplhala na rovné tři metry. „Vyhlásil jsem evakuaci. Obyvatelé byli odvezeni do Hrubého Jeseníka. Při rozednění jsem mohl spatřit na vlastní oči obrovské zatopené území kolem obce,“ vzpomíná starosta Janata.

Následující dny, kdy hladina začala klesat, byly především o odčerpávání vody, čištění studní, rozbíjení všudypřítomného ledu. „Museli jsme řešit nedostatek pitné vody. Lidé byli zásobeni cisternami,“ poznamenal starosta.

2006: šlo nám opravdu o život

Rekordní úroveň Mrliny zaznamenali místní loni na konci března. 326 centimetrů. Z rozhlasu se opět ozvalo zlověstné slovo „evakuace“ a znovu šlo do tuhého. „Tentokrát to opravdu bylo nejhorší. Šlo opravdu o lidské životy. Kdyby se protrhly hráze, tak by už asi Vestec přestal existovat. Voda by ho vymazala z mapy,“ je přesvědčen starosta.

Největším problémem byly povolující hráze. Vznikaly díry, které se snažili lidé ucpat pytli s pískem. Ostatně právě pytle s pískem byly všude, kam oko dohlédlo. „Pytloval každý, kdo měl ruce a nohy,“ vybavuje si Janata.

Nakonec hráze vydržely. Ale bylo to o fous. Příště může být všechno jinak…

Povodí Labe prý nemá peníze

Prvotním problémem průtoku Mrliny ve Vestci je povodí říčky. „Prakticky až sem říčka stéká. Tady je placka a malý odtok. Navíc má obrovské množství přítoků,“ vysvětluje příčiny povodní Janata.

O řeku a její bezprostřední okolí se má starat Povodí Labe. Jenže to podle Janaty selhalo a žádné dobré zprávy nevidí ani do budoucna.

Obec si nechala zpracovat projekt, který by hrozbu povodní přinejmenším zmírnil. Náklady vycházejí na 4 a půl milonu korun. Část už místní připravili. Jde převážně o zpevnění a zvýšení několika hrází. „Nutné je vyčištění melioračních struh, které leží z obou stran Vestce,“ poznamenal starosta.

Jenže … Povodí Labe prý na zmíněná opatření nemá peníze, o slibech politiků raději nemluvě.

„Opravdu to není příjemný pocit, když se díváte na obec a někdo vám říká, že za pár minut může zmizet. A vy jste starosta. To se vám sakra stáhne hrdlo,“ uzavřel Janata.

Více o povodních v roce 2002 z Nymburska čtěte zde.

Chcete vědět jak na tom byli ostatní regiony? Proto jsme pro vás vytvořili celorepublikovou rubriku, kterou najdete zde.