Kliknutím zvětšíte„Lidé Ringelland nazvali zvířecím parkem. Společně s rodinou ho provozujeme nějakých jedenáct, dvanáct let. Máme především velké kočkovité šelmy - lvy a sibiřské tygry, levharty. Máme i černou formu levharta. Z malých kočkovitých šelem jsou to servaly. A potom spousta drobnějších zvířátek: dikobraz, slepičky, lamy,“ vyjmenoval Tomáš Ringel.
„Park provozujeme s rodinnou. Péče o zvířata znamená nonstop péči čtyřiadvacet hodin denně, 365 dní v roce,“ říká Tomáš Ringel. A kde se vlastně zrodila jeho láska k velkým kočkovitým šelmám? Odpověď mi vyrazila dech. V rodině Ringelů totiž nesdílejí jen lásku ke zvířatům, ale také patřičné znalosti o nich. „Můj tatínek se vyučil chovatelem cizokrajnných zvířat v Zoologické zahradě ve Dvoře Králové. “
„V zahradě ve Dvoře Králové byl přitom, když vznikalo safari a byl přítomen i při transportech zvířat z Afriky. Tehdy zoologické zahrady i cirkusy byly státní organizace, patřily pod jedno ministerstvo. Pro člověka, který tehdy pracoval v zoologické zahradě, bylo snadné se k cirkusu dostat. Táta tuhle šanci dostal a působil u Československých státních cirkusů jako drezér,“ popsal rodinnou cirkusovou historii.
„Do cirkusového prostředí jsem se narodil doslova a do písmene: na štaci. Pro lidi, jako jsem já, je cirkus něco jako droga, toho už se těžko zbavujete. Chtěl jsem ale jít dál a dozvědět se o zvířatech co nejvíce. Vystudoval jsem proto Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Vášeň pro cirkus ale byla tak silná, že jsem se k němu po studiích vrátil.“
„Do letoška jsem ještě jezdil s cirkusem v zahraničí, vrátil jsem se až v lednu. Teď jsem se zvířaty v tak intenzivním kontaktu, že mi to ježdění po štacích už ani nechybí.“ Práce trenéra zvířat ho naplňuje. Když si ale představím, že vlezu do klece plné zvířat či tygrů, jímá mě hrůza. Jak si vlastně takový trenér zvířat vybuduje respekt? Takový, aby ho zvířata mající mnohonásobně větší sílu i rychlost nesežrala jako malinu?
„To, že jste se zvířaty v neustálém kontaktu neznamená, že vás nejsou schopní zranit nebo sežrat. Přestože jsou odchovávána v zajetí, svoje instinkty si zachovávají. Zvířata čekají na každou vaši chybu. Když vstupujete do klece, nesmíte mít strach, to okamžitě poznají. Musíte tam vcházet jako alfa zvíře. Respekt si u zvířat vydobudete stejně jako samice, která je od narození učí, kdy ji jasně dává najevo, jak se mají chovat - k ní, mezi sebou, k nepříteli.“
„Chovám se stejně jako ta samice. To znamená, že jsem se zvířaty odmalička, velmi často jsou odchována uměle lahví a dávám jasně najevo hranice.“ Jaká chyba může být podle Tomáše Ringela pro cvičitele zvířat fatální? „Stačí, když zakopnete a máte všechna ta zvířata na sobě. Lvy jsou skupinová zvířata, pokud se v takové situaci rychle nezvednete, už se pravděpodobně nezvednete nikdy.“
„Zvíře nemůžete mít nikdy přečtené na sto procent, oni vás ale přečtené mají. Když žijí v přírodě, živí se lovem. Jejich strategií je velice bedlivě sledovat kořist. Poznají, kdy je někdo slabý, handicapovaný. Stačí, abych si poranil nohu a kulhal a okamžitě to zbystří. Mají geneticky dáno, aby na ulovení kořisti vynaložili co nejméně energie.“
72
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
