U Tříšků si komediantské umění předávají už čtyři generace. Sám Josef Tříška má šest dětí a také ony zůstaly u řemesla. „Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych dělal něco jiného a ani jsem to nezkoušel,“ říká Josef Tříška s jakousi absolutní samozřejmostí. Na cestách je vždy od jara do listopadu, zimu s rodinou tráví na zimovišti v Praze.

Lidé odvedle: Josef Tříška.Zdroj: DENÍK/Michal Bílek

V Kutné Hoře byl s atrakcemi poprvé v deseti letech s tátou. Každý rok zde Tříškovi zahajují novou sezonu. „Sedlecká pouť je v jedné věci specifická: lidé na ni přijdou, i když není zrovna dobré počasí. Je to první jarní pouť, lidé jsou natěšení, navíc jsou Velikonoce a lidé mají delší volno,“ shrnuje Josef Tříška, proč je podle něj Sedlecká pouť zajímavá.

Lidé odvedle: Josef Tříška.Zdroj: DENÍK/Michal Bílek

Josef Tříška je tak trochu nemluva a jeho odpovědi bývají dosti stručné. Zajímalo mě, jaké to je jezdit od útlého dětství s maringotkou a vést tenhle kočovný život, když už má člověk na krku šest křížků. Jeho odpověď byla podle očekávaní stručná, ale nadmíru výstižná. „Člověk si zvykne na všechno, ale v tom se zkrátka musíte narodit.“

Lidé odvedle: Josef Tříška.Zdroj: DENÍK/Michal Bílek

Tříškovi se každý rok snaží mít na pouti nějakou novinku. Letos je to novinka vysoká třicet čtyři metrů: ruské kolo, které v takové velikosti v Kutné Hoře ještě nebylo. Ale Josef Tříška ještě pamatuje doby, kdy bylo jen pár atrakcí před sedleckou katedrálou a tím celá pouť končila.

Lidé odvedle: Josef Tříška.Zdroj: DENÍK/Michal Bílek

Dneska je Sedlecká pouť jedna z největších. Když se dívám na obří ruské kolo, vzbuzuje ve mně respekt a napadá otázka, kdo a jak se o atrakce stará? „O atrakce člověk musí pečovat celý rok, pravidelné prohlídky máme i během roku. Jezdí speciální kontroly a pak i náhodné v průběhu pouti. Lidé se nemusí bát, že by se to s nimi utrhlo."

Lidé odvedle: Josef Tříška.Zdroj: DENÍK/Michal Bílek