V žádné jiné zemi Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy zaměstnávající jednoho až devět lidí mají totiž na celkovém počtu podniků více než 95procentní podíl, a stávají se tak vůbec největším zaměstnavatelem.

Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců, jak ukázala statistika Eurostatu z loňského října. Přesto právě živnostníky a podnikatele zatěžují odvody státu, k nimž patří i nemocenské pojištění. Podnikatelům se přitom nevyplácí a vnímají je spíš jako další druh daně, než jako pojištění. Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek přitom poukazuje na to, že podle statistik nemocnosti zaměstnanců nejčastěji choří, přesněji nejčastěji pobírají nemocenské dávky, nižší příjmové kategorie.

Nevýhodnost pojištění podnikatelů dokládají i čísla: Počet osob samostatně výdělečně činných, tedy podnikatelů, soukromých lékařů, umělců nebo zemědělců, klesl v posledním roce do konce března o 3000 na 901 tisíc. Uvedla to Česká správa sociálního zabezpečení. V roce 2006 se přitom počet podnikatelů snížil o 7000 a rok před tím o 35 tisíc. „Pokles počtu podnikatelů není nijak dramatický, z celkových 900 tisíc tvoří úbytek přibližně tři promile. Jde navíc převážně o firmy, které ukončily svoji činnost ke konci roku, což je běžné především kvůli administrativě,“ komentoval statistiku Drábek.
Z hlediska pojištění je zajímavější, že počet podnikatelů, kte〜ří mají povinnost platit zálohy na důchodové pojištění, klesl do konce března na 701 tisíc. Koncem prosince jich bylo 709 tisíc a v roce 2004 pak 750 tisíc. Na druhé straně však počet podnikatelů, kteří si platí nemocenské pojištění, klesl dokonce na 218 tisíc. „Podstatné je zjištění, že osob samostatně výdělečně činných, které si platí nemocenské pojištění, je přibližně jen čtvrtina. Zbývající živnostníci a podnikatelé řeší tuto otázku prostřednictvím komerčního pojištění nebo vytvářením rezerv pro případ nemoci,“ zdůraznil Drábek.