Kdo nebo co nejvíce škodí podnikatelům?

Změny zákonů a různé kontroly. Hygienická mi naopak pomáhá, abych zjistila, že je vše v pořádku, ale existují další, které mi přijdou zbytečné.

Jste vědma. Jaká je budoucnost drobného podnikání?

Těžká. Drobný podnikatel musí být originální, aby uspěl.

Kdybyste měla tu moc, co byste změnila ve prospěch drobného podnikání?

Drobný podnikatel se musí o vše starat sám. Sama si vedu účetnictví, každý další zaměstnanec je zátěž navíc, protože se za ně platí vysoké odvody. Rozhodně bych nepřipustila zavedení placení nemocenské zaměstnancům, to by mohlo drobné podnikatele potopit.

Dá se v Česku podnikat s korunou v kapse?

Určitě ne. Musí být počáteční kapitál nebo jeho zajištění, úvěr.

Co bylo hlavním motivem, proč jste začala podnikat?

Chtěla jsem se vrátit k potravinám a měla jsem ideu smysluplného podnikání. Zásadní byl můj zájem o alternativní způsob stravování. Proto potraviny nejen prodáváme, ale také radíme, jak se správně stravovat.

Co děláte proto, abyste získala a udržela dobrého zaměstnance?

Snažím se o rovné jednání a udržení dobrého ducha v kolektivu. Motivace závisí na zájmu zaměstnankyň o tento obor, aby je práce bavila, protože finanční motivace tady nemůže být na prvním místě. Naše vztahy musím pochválit, atmosféra se potom odráží i navenek.

Prověřujete své zaměstnance? Jak?

Tato práce si je prověří sama. Buď během zkušební doby poznají, že sem patří nebo ne. Jinak mám dlouhodobé zaměstnance.

Jaký formulář byste nejraději vymazala z těch povinných?

Statistický výkaz.

Když byste měla charakterizovat dobrého podnikatele, jaké přídavné jméno vás napadne jako první?

Takový, který má vidinu smysluplného podnikání.

Úspěch. Co vás napadne při vyslovení tohoto slova?

Radost z fungující firmy, která přináší užitek a spokojenost zaměstnanců.

Kdyby vám někdo umožnil zahraniční stáž, kam byste se jela nejraději učit a proč?

Když to vztáhnu na náš sortiment, tak máme produkty z Japonska, Německa, Francie. Ale jela bych se podívat asi do Jižní Ameriky kvůli životnímu stylu.

Jaký obor podnikání má podle vás největší šanci přežít a proč?

Určitě obor, jak už jsem zmínila, který je smysluplný. Drobný podnikatel nemůže dost dobře konkurovat cenou, takže se musí zaměřit na zajímavou nabídku, originalitu, vstřícné jednání.

Otázky na tělo

Co vám udělá největší radost?

Momentálně jednoznačně vnouček.

Z čeho jste smutná?

Když nejsou v pořádku mezilidské vztahy. A jsem šťastná, že doma jsou.

Kam byste jela na dovolenou?

Dnes právě vyrážím na zvláštní dovolenou, a to na poutní cestu 250 km do Santiaga de Compostela přes Portugalsko. Moc se těším, i když vůbec nevím, co nás čeká. Ovšem nebereme to jako turistickou záležitost.

Koho byste si s sebou vzala a proč?

Cestu absolvujeme s manželem, jako před dvěma lety.

Jaké tři věci byste si vzala na pustý ostrov?

Určitě manžela, potom knížku Malého prince a sudoku.

Jaká kniha patří mezi vaše oblíbené?

Rozhodně Malý princ. Řekla bych, že je to esence moudrosti a lásky.

Jaký film byste čtenářům doporučila?

Poslední samuraj.

Kdy jste byla naposledy v divadle?

Tak tři měsíce zpátky se nám s manželem moc líbila hra Do naha ve Vinohradském divadle.

Oblíbené jídlo?

Všechno, hlavně zeleninová jídla.

Oblíbený nápoj?

Červené víno.

Máte den volna, co budete dělat?

Vyrazím na procházku, do přírody.

Na jakou charitativní činnost jste přispěla?

Máme adoptivní dítě v Ugandě. Naše padesátiny jsme oslavili tak, že jsme uspořádali akci pro rodinu a kamarády a nechtěli jsme dárky, ale každý mohl přispět do kasičky, kde se vybrala docela pěkná částka, kterou jsme poslali na Hospic do Červeného Kostelce. Kupování kytiček a Nového prostoru nebo podporu Červeného Kříže bereme jako samozřejmost.

MAGDALENA PAVLÍKOVÁ (52) vyrostla v Praze na Malé Straně, ale s Poděbrady je svázána rodinnými kořeny. Vystudovala obor chemie na potravinářské fakultě a potravinářství se chtěla dále věnovat. To se jí ale nepodařilo ani v Olomouci, jako vedoucí laboratoře v cukrovaru, ani v Koramu Kolín nebo sklárnách v Poděbradech, kde se zabývala petrochemií apod. Na vysoké škole se seznámila s budoucím manželem, se kterým se jí dobře tancovalo na studentských plesech. Tato společná záliba jim vydržela dodnes. Do Poděbrad přišli roku 1982 už s malým synem Mojmírem. Zájem o zdravou, netradiční výživu a vrácení domu v restituci se spojily v realizaci obchodu s racionální výživou Jiřka. Firma vznikla roku 1992 za pomoci paní Hoffmanové, která zde donedávna vařila, a spolumajitelky Hany Martincové, která odešla roku 2000. Celoživotní spokojený vztah s manželem utvrzuje nejen tanec, ale také společná víra. Velkou radostí je vnuk Mojmír, v pořadí čtvrtý.