„Dej Bůh štěstí tomu domu!"

S tímto až posvátným pozdravem pozvedli své třetinky hosté slavnostního otevření kounického restauračního pivovaru. V úterý uvařili první várku novodobého Kounického kvasnicového ležáku po 112 letech. Všichni přítomní po prvním doušku uznale pokývali hlavami. „Je výborné, ale na mě tedy dost silné," hodnotila starostka Miroslava Sochorová.

Brzy budou moci zhodnotit kvalitu nového moku také nymburští milovníci piva. „Zatím jsme nikomu naše pivo nenabízeli, ale zájemci se ozvali sami. Ode dneška by se mělo točit ve dvou pražských restauracích, v jedné brandýské hospodě a zájem má také nymburská restaurace 
U Gregorů," uvedl duchovní otec obnovy kounického pivovaru Karel Klusáček.

Ačkoli je pivovar akciovou společností, vlastní jej pouze on a jeho kolega Jan Žižka.

Na Klusáčkovi je vidět, že se mu splnil jeho dětský sen. Na obnově kounického pivovaru maká už rok a půl. Přitom provozuje také sousední sladovnu, která je vyhlášená po celém světě.

„Už můj praděda vařil pivo ve druhé polovině devatenáctého století v Českém Brodě," připomněl Klusáček a pohledem zaparkoval u starosty Brodu Jakuba Nekolného, který si také pochutnával na novém pivu.

První loky všichni spolykali už v ležáckém sklepě, kde, jak Klusáček poznamenal. chutná vždycky nejlépe. A je rovnou z tanku.

Průvodci po pivovaru nejprve všechny provedli sladovnou, kde je uskladněno až 600 tun sladu. Pochopitelně, že  právě tento slad je součástí nového ležáku. „Teď půjdeme do varny. Ale rozdělíme se, všichni bychom se tam nevešli," řekl jeden z průvodců. A skutečně, varna je relativně malá místnost se dvěma velkými nádobami. Míchá se zde voda s chmelem a pak probíhají různé technologické procesy. Než tekutina, stejně jako my o chvíli později, putuje do už zmíněných ležáckých sklepů. Zjednodušeně řečeno: ve varně se pivo vaří, ve sklepě pak kvasí. „V současné době jsme schopni uvařit dvě várky piva po 500 litrech za 14 hodin. Počítáme s produkcí asi 400 až 700 hektolitrů ročně. Ale záleží na zájmu. Jsme schopni přidat další tanky 
a produkci navýšit. Také by časem mohly přijít na řadu další druhy piva včetně tmavého. Zhruba do roka chceme také pivo stáčet do speciálních jednolitrových petlahví," vysvětloval  Klusáček.

Trochu v pozadí během celé slávy zůstával sládek Jaroslav Košťák. Muž, který právě  končí ve velkopopovickém pivovaru, v minulosti působil 
i ve Svijanech. Což jsou nejen přátelům rezavého moku pojmy dobře známé.  V současné době vaří také například ve Vrchlabí.

Když se zhruba dvacítka hostů přesunula do přilehlého hostince, který je samozřejmě prioritním odběratelem Kounického ležáku,  bylo odhaleno okno, ve kterém jsou vidět skutečné pivovarské varné nádoby. Tedy z hospody vidíte prakticky do pivovaru. Takový výhled určitě ocenil 
i literární kritik, historik 
a dlouholetý šéfredaktor Literárních novin Vladimír Karfík, který na slavnosti nechyběl. „Víte, my to pivo chceme dělat rukodělně. Děláme to 
z lásky k pivu, ale také je to od nás dar po 112 letech  Městysu Kounice. Jak se nám dílo podařilo, posuďte sami," uzavřel emotivní výpověď Klusáček 
a vyzval přítomné nejen ke sklenkám, ale i k pivovarskému guláši. Obojí chutnalo skvěle.

CO JE TO KOUNICKÝ LEŽÁK

• pivo se v Kounicích vařilo už ve středověku. Místní pivovar přestal fungovat v roce 1900 kvůli konkurenci dalších pivovarů, mimo jiné i nymburského. Tehdy se stáčelo 3500 litrů piva denně
• nový restaurační pivovar otevřen 19. září 2012. Uvařena první várka Kounického ležáku. Je z českého ječmene speciálních odrůd, což znamená, že se méně prokvašuje. Obsahuje slad z kounické sladovny a žatecký chmel. Je to pravé české pivo. Je nefiltrované a nepasterované.
• předpokládá se výstav 400 až 700 hektolitrů ročně. Podle zájmu se však může kapacita v budoucnu rozšířit
• točit se bude zatím ve dvou pražských restauracích, v Brandýse nad Labem a patrně i v nymburské restauraci U Gregorů. A samozřejmě v Kounicích