Kdy musí do země brambory, které je možné sklízet v červnu? Na Farmě Zálezlice na Mělnicku to v pondělí Deníku osvětlil Petr Hanka, majitel pěstitelské firmy Hanka Mochov: podle pořekadla se musí sázet na Josefa. „A 19. března jsme některé už měli zasazené,“ potvrdil šéf jedné z pětice společností, jimž v této oblasti už začala sezona brambor 2021. Potrvá až do přelomu října a listopadu.

Ruční práce i automatizace

Ty nejranější hlízy je možné sklízet už po 60–70 dnech. Ovšem jen v nížinách, protože potřebují teplo – nynější první várka dokonce byla zakrytá netkanou textilií – a také závlahy; bez nich by to nešlo. Nyní sklízené brambory se ostatně těšily zacházení hodné celebrit ještě před březnovým sázením: už od Vánoc, kdy byly zahřívány a osvětlovány, aby se probraly k životu. Sázejí se totiž předklíčené – nicméně zase ne moc, aby se klíčky neulámaly při manipulaci. A jak zabránit jejich poškození při sázení? Jednoduše: ruční prací. „Letos jsme ručně sázeli na třiceti hektarech,“ řekl Deníku Hanka, jenž je také členem představenstva Agrární komory ČR.

Sklizeň už je plně mechanizovaná a běží jako na drátkách. Aby také ne, když vše zajišťuje moderní kombajn za šest milionů korun, tažený traktorem za dva a půl milionu – a o zpracování spojené s praním, tříděním a balením produkce se postará linka za 25 milionů. Na kombajnu i na lince je hodně činností automatizováno, ale na vše dohlížejí lidé. Vše, co není perfektní, hlízy nevzhledné i poškozené, musí pryč. Musí. Pokud by obchodní řetězec nebyl spokojen, vrátí celou zásilku (a právě řetězce dominují trhu, byť třeba právě v Zálezlicích má firma i farmářskou prodejnu). Něco pak končí v loupárnách, horší kvalita pak nejspíš v bioplynové stanici. Mohla by zamířit i do lihovaru nebo škrobáren – ty ale mají převis nabídky. Mimochodem: v příštích dnech zde budou sklízet v noci. Meteorologové předpovídají vedra – a při sklizni nemá teplota překročit 20 stupňů.

Na talíři už tři dny po sklizni

Bramboru, která si ještě v pondělí dopoledne lebedila v hlíně na poli na Mělnicku, může mít spotřebitel uvařenou na talíři už ve středu. „Ještě dnes brambory vypereme, v noci rozvážíme do skladů po celé republice – třeba do Modletic nebo do Lipníku na Moravě – a na pultech by mohly být zítra večer nebo pozítří,“ řekl Deníku pěstitel Hanka. Zákazníkům současně radí, aby se zajímali o to, co kupují. V obchodech – včetně největších řetězců ovládajících 80 procent trhu – je nyní možné narazit jak na čerstvé velmi rané produkty z domácích polí, tak na hlízy cizího původu. Na nové brambory aktuálně nejspíš z Egypta (později možná i z jižní Itálie nebo Portugalska), často pro nás nezvyklé bělomasé, mající za sebou týdenní cestu nákladním autem, lodí a kamionem. Nebo na loňskou sklizeň z Francie, jednou až dvakrát ve skladech retardovanou (chemicky ošetřenou, aby neklíčila) a převáženou stovky kilometrů. Příznivci čerstvosti i minimálních dopadů na planetu vyjádřených takzvanou uhlíkovou stopou tak prý mají jasnou volbu. Mimochodem: přímým spotřebitelům zemědělci kilogram raných brambor nyní prodávají za 14–15 Kč, obchodníkům za 13–14 Kč. Ceny by se měly snižovat, avšak dolů půjdou jen pozvolna.

Již zanedlouho se má objevit nová značka jakosti konzumních brambor Q CZ, což bude ochranná známka přidělovaná ministerstvem zemědělství na základě certifikace ÚKZÚZ; Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Půjde o záruku původu kvalitních brambor, vypěstovaných způsobem šetrnějším k životnímu prostředí: s omezením hnojiv i pesticidů. Nyní běží certifikace – přičemž brambory, které značku dostanou, prý „jsou již v zemi“.

Koronavirus poškodil větší pěstitele a podnítil drobné
- I když loňskou úrodu nezasáhly klimatické výkyvy ani dlouhodobé sucho jako v předchozích letech, stále platí, že v produkci konzumních brambor Česká republika není soběstačná. Dlouhodobě se soběstačnost pohybuje na úrovni 70–80 procent; v případě neúrody je i nižší: v některých letech až 65 procent. Česká bramborářský svaz usiluje o dosažení plné soběstačnosti do roku 2030.
- Každoročně, zvláště na jaře, bývá třeba dovézt kolem 150 tisíc tun brambor ze zahraničí; zejména z Německa (plus dalších sto tisíc tun se obvykle dováží ve výrobcích jako jsou hranolky, lupínky nebo kaše). Loni bylo dovezeno přes 188 tisíc tun konzumních brambor ve slupce – převážně z Německa, Francie a Nizozemí; v menším množství z dalších okolních zemí.
- Loňská produkce konzumních brambor v České republice dosáhla 542,1 tisíce tun. Střední Čechy, které jsou po Vysočině druhou nejvýznamnější pěstitelskou oblastí, se na tom podílely necelou čtvrtinou: 137,8 tisíce tun.- Plocha osázená konzumními bramborami zatím není přesně vyčíslena, nicméně podle aktuálních informací od pěstitelů lze předpokládat, že proti loňsku bude stagnovat – či o nízké procento poklesne. Ve středních Čechách byly loni brambory (mimo raných a sadbových) pěstovány na 4991 hektaru produkční plochy; meziročně se čtyřprocentním nárůstem – a celkově pak zhruba na šesti tisících hektarech.
- Zhruba čtvrtinou až třetinou se na celkové sklizni podílejí drobní pěstitelé (s výměrou do 1 ha) a zahrádkáři – loni na ně připadla produkce kolem 150 tisíc tun. V covidové době drobné pěstitelství posílilo: zhruba ve stylu „z pěti brázdiček na deset“.
- Aktuální ceny brambor ovlivní značné zásoby pozdních konzumních brambor z loňské sklizně v zahraničí, které ještě po několik týdnů budou doplňovat nabízený sortiment domácích velmi raných brambor. Vzhledem ke značnému opoždění vegetace u nenakrytých ploch (kde nebyla použita netkaná textilie) se pokles cen očekává jen pozvolný. S výraznějším tlakem na snížení ceny se počítá nejdříve na přelomu července a srpna.
- Koronavirová pandemie zasáhla i pěstitele brambor. Některé menší firmy, orientující se na odběratele z řad provozoven veřejného stravování a školních kuchyní, svou produkci vůbec neuplatnily na trhu. Vzhledem k dotačním podporám v cizině jsou také někdy dováženy brambory za ceny pod hranicí rentability – tedy levnější než částka, jíž dosahují výrobní náklady domácích zemědělců. Stalo se, že na přelomu zimy a jara zemědělci vyprodávali své sklady s cenou 2 Kč za kilogram.

Zdroj: Petr Hanka, člen představenstva Agrární komory ČR; Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu; Český statistický úřad