Jedná se o ojedinělý experiment účasti juniorů a kadetů se záměrem zajistit hráčský růst talentů především na rozhraní jejich přechodu do dospělé kategorie. Stojí za povšimnutí, že přestože se o tomto projektu začalo jednat před více než dvaceti lety, dochází k němu až letos, a to nemalou zásluhou současného předsedy svazu Antonína Lébla, někdejšího reprezentanta Československa.

Významným prvkem projektu je i to, že by neměl končit letošním ročníkem.

V první polovině dlouhodobé části extraligy junioři nedosáhli na vítězství. Dosáhli však několika výsledků, které stojí za zmínku. Získali více setů (skóre setů 9:33), než například jejich soused v tabulce ČZU Praha (5:30).

Pozoruhodné je i to, že sety získali vesměs proti tabulkově lepším soupeřům. Nabízí se myšlenka na lepší koncentraci soupeřů z dolní poloviny tabulky, oproti například Liberci či Ostravě, jejichž týmy dokázali ztratit s juniory dva sety. Dále i Zlín a Ústí nad Labem.

Co na to trenér juniorů Jiří Zach? Největší obavy volejbalových odborníků byly ze ztráty motivace při sérii porážek. Ty se snad nenaplňují. „Hráči mají pocit zlepšování se a prohrávání je neohrožuje,“ uvedl kouč juniorských reprezentantů. „Navíc se jednotlivci prosazují i v hodnocení úspěšnosti (Svoboda, Kuliha) Proto je potřeba dát jim delší čas a prostor,“ dodal Jiří Zach.

Poznámka

Na závěr připojíme poznámku, bývalého volejbalového trenéra, který je nestranným pozorovatelem při utkáních juniorů a navíc externím spolupracovníkem Nymburského deníku.
1. Hráči se musí zlepšovat v herních činnostech jednotlivce, především v podání a přihrávce.
2. Je třeba se pustit do odvážnějšího systému hry, především v pestrosti útoku a přesnějšímu úkolování hráčů v obraně.
Bez těchto zlepšení bude vývoj týmu složitý, ale není zdaleka beznadějný.
3. Start v soutěži je v každém případě přínosem, v budoucnu i pro jejich mateřské týmy.

Jiří Medřický