Jak jste kolaps hráče viděl?
Hráč šel střídat, sedl si na lavičku a chvilku se hrálo. Najednou kluci zakřičeli, ať to přerušíme a viděl jsem, jak padá hráč na lavičce k zemi. Pak se trošku vzpamatoval, sednul si a asi za dvacet vteřin opět upadl do bezvědomí a zapadl mu jazyk. Otevřel jsem mu pusu, i když jsem měl strach, aby mě nekousl. Pak jsem zakřičel na kluky, ať mi pomůžou, tak mu jeden (Dominik Vlasák) vytáhl jazyk a držel mu ho tričkem. Začal jsem ho masírovat a snažil se ho udržovat 17 minut, než přijela záchranka. Dvakrát se nám ale zase ztratil, naštěstí jsme ho zase nahodili a předali záchrance. V ní prý také dvakrát nebo třikrát zkolaboval.

Reagoval jste automaticky?
Ano, jak jsem viděl, co se děje, tak jsem kleknul a začal ho oživovat. Měl oči v sloup, nevnímal. 

Pomoc operátorky jste potřeboval?
Ne, jen jsem řval, ať Jirka Chaloupka skončí s telefonováním a pošlou sanitku. Věděl jsem, co mám dělat.

Jak vám pomohli hráči z OTS?
Jeden mu držel hlavu, aby mu uvolnil dýchací cesty a druhý mu držel jazyk, aby mu nezapadl.

Ilustrační foto.
Futsalové drama. Záchrana života přišla včas

Sedmadvacetiletý Tomáš Macháček byl do 36. minuty nejlepší na hřišti a vstřelil pět gólů z jedenácti. Nevíte, co se mohlo stát, že zkolaboval?
Je to šikovný klučina, dal pět branek a lítal po hřišti. Říkalo se, že toho moc nenaspal, takže je možné, že se to všechno spojilo. Každý má jiný organismus.

Hlavně, aby byl Tomáš Macháček v pořádku…
Věřím, že to dopadne dobře a kluk nebude mít následky do dalšího života.

Prošel jste kurzem první pomoci?
Ne, ale jako bývalý fotbalista a trenér tyto věci znám. Nemůžete tomu přihlížet a otočit se zády. Měl by to udělat každý, ale většina se bojí, aby dotyčnému ještě více neublížila.

Už se vám to někdy přihodilo?
Na hřišti ne, ale když jsem dělal v práci vedoucího zásobování, tak jsem se několikrát do podobných situací dostal. Nejhorší to bylo v Šumperku, když sypač narazil do auta a vytahovali jsme řidiče ven a museli mu zastavit krvácení u nohy. Byla to jiná první pomoc, ale de facto podobná.

Jste v už v důchodovém věku a stále ještě pískáte a pracujete. Co vás k tomu vede? 
Fotbalovou I. A třídu jsem hrál do 60 let, současně působím ještě jako rozhodčí na Praze východ a pracuji ve firmě, která váží auta. Předpověděli mi, že buď umřu na hřišti, nebo na ženské. (směje se)

Ilustrační foto
První lajna poslala Benešov do finále