Matěj Krsek a Daniel Lehar vyrostli na Sletišti v elitní čtvrtkaře. Prvně jmenovaný byl loni a předloni českou jedničkou. Dvakrát za sebou se stal mistrem republiky. Nejlepší byl i podle tabulkových časů a podíval se na OH do Tokia, kde však ve štafetě dostali přednost zkušenější čtvrtkaři.

O talentu obou závodníků svědčí také osobní rekordy z roku 2020 - Krsek zaběhl jeden čtyřistametrový okruh za 46,00 a Lehar za 46,46. Roky se v A.C. Tepo Kladno připravovali pod vedením zkušené Hany Větrovcové. Propracovali se do juniorské reprezentace a v roce 2019 pomohli na ME ve švédském Boras české štafetě ke stříbru.

Jsou chloubou kladenské atletiky, ale mládežnické roky utekly a posunuli se do dospělé kategorie. Jenže prioritou oblíbené trenérky je výchova mladších atletů. Situace nakonec vyústila tak, že se jejich cesty nerozešly, ale k Haně Větrovcové přibyl další trenér.

„Kluci nechtěli z Kladna odejít. Vyhovují jim podmínky. Já bych na ně ale neměla vzhledem ke skupině dorůstajících atletů prostor a čas. Hledali jsme řešení a možnost se naskytla, když na Sletiště přišel Ladislav Lála,“ vyprávěla.

Musí na sobě zapracovat

„Domluvili jsme se, že se o kluky budeme dělit,“ pokračovala. „Pan Lála má starosti běžeckou přípravu a já s nimi pracuji hlavně na kondici. Máme je tedy v takzvané střídavé péči. Tři dny v týdnu trénují se mnou a tři dny s ním. Tréninkové plány ladíme dohromady tak, aby příprava na sebe hezky navazovala.“

Ladislav Lála nepřišel do Kladna sám. Na starosti má české mistry na 400 metrů - juniorku Nikolu Bisovou a loňského dorostence Tomáše Majera. „Nikola začala v Kladně chodit na vysokou školu a Tomáš na sportovní gymnázium. Na tréninky dojíždím z Loun, a když se řešila budoucnost Krska a Lehara, dohodli jsme se na spolupráci,“ prohlásil.

„Není úplně obvyklá, pracujeme společně v rámci jedné disciplíny, ale vypadá to dobře. Oba jsou velice talentovaní. Paní Větrovcová je kvalitní trenérka. Dostala je na vysokou úroveň, ale pro přechod mezi dospělé a k dalšímu progresu, musí na sobě zapracovat. Vytvořila se čtyřčlenná skupina a společná příprava může všechny posunout,“ vysvětlil.

V případě Dana Lehara se navíc jedná o návrat k původnímu trenérovi. „Před jeho odchodem do Kladna jsem ho v žákovském věku necelé dva roky vedl,“ zavzpomínal Lála. „Zatím je předčasné usuzovat, jak na tom oba budou. Uvidíme v létě, ale myslím, že je to pro ně takhle lepší, než kdyby odešli přímo do nějakého vrcholového střediska.“

Kdo má hlavní slovo?

Kdo má ale z obou trenérů hlavní slovo? „Pan Lála tvrdí, že jsem to já, ale nechci nic konkretizovat. On má obrovské zkušenosti a klukům se stoprocentně věnuje. Co vím, tak jsou spokojení. Já je zase dobře znám a vyřizuju různé organizační záležitosti,“ zmínila.

„Kolega má perfektně propracovanou běžeckou část a dokáže si s jejich tréninkem do detailu pohrát. Na to klade důraz a má to skvěle zvládnuté, takže bych nezmiňovala, kdo má jaké slovo. Je fajn, že to takhle dopadlo,“ pochvalovala si Větrovcová.

V minulosti přitom nebyla trenérské kooperaci příliš nakloněná. „Dřív jsem razila názor, že to takhle nemůže fungovat a není dobré, když do toho mluví dva lidé. Teď ale zjišťuju, že když dojde k domluvě a pravomoci se správně rozdělí, může to k něčemu vést.“