„Já si nepřipadám, že mi je tolik a mezi kluky je mi dobře,“ zdůrazňoval několikrát během povídání oslavenec.

K narozeninám jste dostal vítězství a postup do finále…
Jsem rád, že kluci vyhráli, protože jsem byl prakticky na začátku kolínských Draků. Když to celé začalo, tak už jsem byl v důchodu. A už v sedmdesáti jsem vyhrožoval, že se na to vykašlu a že už hrát nebudu. Kluci mě vždycky ukecali. A já na to, hoši, tak do pětasedmdesáti. No, a jelikož to vypadá, že se Draci rozejdou na půlku, tak snad ještě jednu sezonu vydržím.

Jak dlouho že už sledge hrajete?
Když vydržím ještě jednu sezonu, tak to bude deset let.

Jak vás berou kluci v týmu, jako taťku? Přece jen jste nejstarší…
No taťku, spíš dědka (smích). A ono to odpovídá, protože dědkem už jsem po páté. Už mám pět vnoučat.

Co říkáte na vaše působení v semifinále play–off? Porazili jste Karlovy Vary 2:0 v sérii…
Berte to tak, že už mám nějaký věk, a nejsem tedy žádný rychlík. Já se nepodceňuji, ale dělám víceméně vzadu to křoví. Musí se to tak říct, protože za ta léta sledge hokej postoupil hodně dopředu a všechno se zrychlilo. Hraje se to úplně jinak, než když jsme to hráli my na začátku.

Ve finále vás čeká Zlín, který porazil Spartu. Jste rádi?
My si na Zlín věříme. Já osobně jsem si taky myslel, že bych Spartu nebral. Ono tam je hodně kluků, kteří začínali v Kolíně, a mám od nich prostě trošku odstup. Tak jsem rád, že budeme hrát se Zlínem. Hodně kluků tam znám.

A věříte ve zlato?
Věřím klukům, že odevzdají práci a to zlato bude. Já se jenom přiživuji už teď. Já když jsem se sledge hokejem začínal před lety, tak hlavně proto, abych nebyl přes zimu doma. Člověk by nejezdil ven, tak jsem to bral jako nějakou aktivitu. Když se mi stal před důchodem úraz, tak mi děvčata v nemocnici říkala, že musím cvičit. A já už za mlada dělal lehkou atletiku. Sice nic velkého to nebylo, ale člověk aspoň něco dělal. Od té doby mi to zůstalo, tak jsem byl rád, že jsem se mohl dát na ten sledge hokej.

Máte sedmdesáté páté narozeniny. Jaké bylo vaše přání? Měl jste jen ryze sledgehokejové, aby se postoupilo do finále, nebo jste si přál ještě něco jiného?
Za prvé jsem chtěl, aby kluci vyhráli, protože by to bylo moc smutné, když by to bylo obráceně. Jinak jsem si přál hlavně to zdraví, protože i když mám nějaký handicap, tak důležité je, aby byl člověk zdravý. S tím ostatním se dá vypořádat.

Tereza Hölzlová