Máte za sebou dva obrovské úspěchy. Stal jste se nejprve mistrem Evropy a nyní mistrem světa. Jaký to je pocit?
Je to příjemné, ale stále stojím nohama na zemi.

Vy už jste to ale nezažíval poprvé. Dají se jednotlivé tituly s těmi předešlými srovnat?
Byly to podobné závody, další nová zkušenost, která mě pokaždé posune o kus dál. Soupeři se ale stále mění.

Jakou jste měl přípravu na oba šampionáty?
Mistrovství Evropy byl takový test, který vyšel, ale do Portugalska jsem se připravoval jako na životní závod. Hodně mi pomohly tréninky, které nám připravil trenér Josef Fuksa.

Po evropském mistrovství jste spíše odpočíval, nebo jste ještě přitvrdil v trénincích?
Po evropském šampionátu jsem měl před sebou ještě mistrovství republiky, takže příprava se trochu změnila.

Jak byste obě letošní mistrovství porovnal, co se týče konkurence?
Na mistrovství světa byla úroveň rozhodně vyšší než na Evropě, ale to se dá očekávat.

Před pár lety jste po vyhlašování nejlepších sportovců Nymburska mluvil o tom, že už asi nebudete na evropské a světové šampionáty jezdit. Kdy jste změnil názor?
Tento názor mám stále, pádlování mě pořád baví, ale další cíle si už nedávám. Když jsem zjistil, že mistrovství světa je v Portugalsku, kde žije a pracuje jako trenér můj kamarád a nymburský olympionik Jaroslav Radoň, rozhodnutí bylo jasné. To on mě doprovázel před dvěma lety na mistrovství světa v Německu. Poskytl nám zázemí, podporu a byl dobrým průvodcem.

Jste nyní rád, že vaše rozhodnutí s koncem kariéry nebylo definitivní?
Ano, jsem a stále se na konec kariéry necítím. Záleží ale, co si o tom myslí mé tělo, které se už občas brání (smích).

Kdo vás nejvíce podporuje a kdo vám drží palce při závodech?
Samozřejmě moje rodina a mé dvě dcery, ale také i Josef Fuksa, který podpoří každé mé nadšení závodit. Nicméně letos mě podpořilo také město Nymburk, kterému bych chtěl tímto velmi poděkovat, protože dva závody v zahraničí byly finančně náročné.

Nyní už tedy budete odpočívat nebo vás ještě čekají nějaké závody?
Nyní již aktivně odpočívám a doháním pracovní povinnosti. Pomalu se chystám na tradiční silvestrovský běh.

Jaké jsou nyní vaše sportovní cíle?
Sportovní cíle si už raději nedávám, ale mám rád výzvy, které mě motivují. Nechte se tedy překvapit (smích).

Kde stále hledáte motivaci dělat sport na vrcholné úrovni?
Hýbu se = žiju (smích). Letos se ke mně přidal kamarád z loděnice Čestmír Pokorný, kterého první zkušenost na takovéto akci nadchla a i to mě motivuje pokračovat. (mal)

Ondřej Petr, 39 let
Bydliště: Nymburk
Narozen: 16. 4. 1979
Pracuje: Servisní technik
Znamení: Beran
Další oblíbené sporty: Běžky, kolo
Oblíbené jídlo: SUSHI
Oblíbené pití: V sezoně Gainer, po sezoně pivo
Oblíbený film: Pelíšky, Rocky
Oblíbená hudba: Metallica,Wohnout