Přes vandry a vysokohorskou turistiku a především přes manželku se dostal k lezení a už nebyla cesty zpět. Svět lezení má totiž svoji vlastní životní filozofii. Nymburák Petr Kubíček podle ní žije už deset let.

Absolvoval, jak lezci říkají, horoškolu v Praze, kde lidé všech věkových kategorií nezjistí jen, že se mohou zaměřit na sportovní, skalní lezectví nebo na umělou stěnu, ale především získají odvahu. „Člověk musí při tomto sportu počítat se vším. Hodně záleží na důvěře a toleranci. Proto platí, že by nelezec s lezcem nevydržel,“ naráží na partnerský život instruktor Petr Kubíček.

Někdo leze pro adrenalin a zátěž, jiný si dělá čárky, kam už vylezl, nebo leze jen tak pro radost. On sám je prý srdcař a má rád pískovcové skály a tradiční terény. Proto si našel mnoho oblíbených míst po Čechách. Jako horolezce jej už potkal moment znovuzrození. To když přežil pád ze 17 metrů. Co za tím bylo? „Zázrak a dobrý jistič,“ směje se dnes Kubíček a dál leze rád.

PETR KUBÍČEK (37) pochází z Nymburka, je instruktor horozelectví, lektor Lezeckého oddílu mládeže v Nymburce, je ženatý, má dvouletou dceru, která už také leze.