Při jaké akci jste vlastně bojoval svůj první zápas?

Byl to galavečer GCF 33 v Poděbradech, který se konal v místní sportovní hale Bios vedle zimního stadionu. Kluci z klubu říkali, že tam bude dobrá atmosféra, ale to co jsem tam viděl, jsem absolutně nečekal. Hala byla narvaná a všichni lidé, co dorazili, fandili jako život a hnali nás dopředu. Tímto bych jim všem chtěl poděkovat a doufám, že si k tomuto sportu najde cestičku co nejvíce fanoušků a příznivců.

Máte za sebou první zápas MMA. Navíc byl pro vás vítězný. Jaký to byl duel?

Duel to byl pro mě dost náročný. Velkou roli v tom hrála také trocha nervozita. Jelikož to byl můj první amatérský zápas, tak jsem upřímně nevěděl, co mě tam čeká, ale naštěstí to opadlo hned, jak jsem vstoupil do klece. Měli jsme s trenéry taktiku dostat soupeře na zem a tam ho držet a nenechat ho vstát, což se, myslím, podařilo, ale stálo mě to víc sil, než jsem čekal, protože soupeř byl na to připravený a měl velkou sílu. Ale nevyhrál bych, nebýt kvalitních trenérů, kterými bezpochyby Lukáš Blažek a Tomáš Čerych jsou a kluků od nás z týmu v čele s Milošem Petráškem, který si na mě udělal čas i ve svém volnu,bral mě sebou na tréninky do Prahy a předával mi své cenné a tvrdě posbírané zkušenosti, kterých si nesmírně vážím.

Jak dlouho se tomuto sportu věnujete?

Poprvé jsem na trénink do Poděbrad přišel v létě. Můj kamarád Vašek Tham mě dlouho přemlouval, ať to zkusím a vzal mě do fit klubu EVO, kde mají kluci bojový sál na ukázku MMA a grapplingu. Koukal jsem s údivem a říkal jsem si, že by mě to určitě bavilo. Vašek mě rovnou seznámil s trenéry a následující týden jsem začal.

Dříve jste hrál fotbal, zahrál jste si i třetí nejvyšší soutěž. Co vás vedlo k tomu, abyste s fotbalem skončil a věnoval se MMA?

Skončil jsem s fotbalem kvůli svému zaměstnání. Jsem povoláním kuchař a většinou pracuji každý víkend, takže bych na zápas mohl tak jednou za tři týdny, což pro mě postrádalo motivaci dále pokračovat, protože jak bych neměl zápasovou praxi, tak by ty moje výkony časem nestály za nic. Navíc jsem si do toho ještě natrhl sval v lýtku, tak bylo rozhodnuto.

Fotbal jste hrál od mala. Nestýská se vám po něm?

Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Užil jsem si na něm spoustu zábavy, našel jsem si spoustu kamarádů a udělal si na něm spoustu zážitků. Ale beru to tak, že kde jedna cesta končí, nová zase začíná, takže nedělám z toho nějakou tragédii (smích).

Je náročnější připravovat se na fotbalové zápasy nebo na boje MMA?

Samozřejmě na MMA, je to o hodně fyzicky náročnější. Navíc někteří kluci musí ještě shazovat poměrně dost kilo, aby se vešli do své váhové kategorie, takže to není žádný med.

Jak často trénujete a co vaše příprava obnáší?

Trénuji, jak mi to má práce dovolí. Ale snažím se alespoň dvakrát týdně dojet do Poděbrad. Teď před turnajem, který se v Poděbradech konal, jsme měli zvýšený počet tréninků, kde jsme měli zápasovou přípravu. Nacvičovali jsme porazy, různé techniky a hodně jsme spárovali.