Co jste říkal tomu, když jste zjistil, že jste vyhrál?
Že jsem měl více sportovního štěstí než ostatní. Někdy jsem to bral podle tabulek, ale rozhodlo hlavně štěstí. V tom není žádný um.
Měl jste v některém kole mínus body?
Myslím že asi jednou minus dva. A jednou jsem udělal jen pět bodů.
Tři kola před koncem jste se dostal do čela. Už jste věřil, že vyhrajete?
Já jsem tomu nevěřil ještě před posledním kolem. Měli jsme sice se ženou náskok devíti bodů, ale to v této soutěži není zase tak moc.
Takže přišla na řadu taktika?
To už jsme trochu taktizovali. Na tipech jsme se dohadovali, spolupráce byla. Bylo to proto, abychom neměli velké bodové rozdíly. Aby vyhrál aspoň jeden (smích).
Našel se nějaký tým, který se vám špatně tipoval?
Čelákovice jsem málokdy trefil. Ty mi dělaly potíže. Ale jinak ve fotbale může prohrál první s posledním. Ovšem Čelákovice, to byl oříšek.
A našel se třeba tým, který byl pro vás naopak čitelný?
Na žádný si nevzpomínám. Takhle to říct nemůžu. Prostě to vyšlo.
Vy v naší soutěži tipujete nepřetržitě od jejího založení, že?
Je to tak, už je to dlouho. A hrál jsem i zimní tipligu. Člověk se tím baví a může si o tom popovídat s dalšími.
Je raritou, že manželský pár skončil na prvních dvou místech. A ještě máte stejně bodů…
Tak rarita to určitě je. Ale já budu rád dál tipovat.
Fotbal vášnivě sledujete, často se potkáváme na stadionech. Komu tedy fandíte, pokud máte svého favorita?
Tomu nejlepšímu (smích). Ale popravdě – jezdíme často do Semic.
