Jak těžká byla cesta za třetím místem na republikovém finále?
Hlavně musím říct, že se s nějakým postupem vůbec nepočítalo. My jsme okresním kolem sice propluli lehce, když jsme za celý turnaj obdrželi pouze dvě branky, ale další krajské kolo jsme si jeli spíše užít. Odehrávalo se to ve Slaném a i díky velkému štěstí jsme postoupili ze skupiny do tříčlenného finále. Začali jsme s Kladnem a hned po dvou minutách jsme prohrávali 0:3. V tomto zápase jsem se rozehrál, dal jsem sedm gólů a i díky tomu jsme postoupili do další fáze.

Poté následovala tříčlenná kvalifikační skupina o finálový turnaj, ze které mohla postoupit jen jedna škola.
Ano, ale už tohle bylo vnímáno jako obrovský úspěch. Kvalifikace se odehrávala v Plzni a za soupeře jsme měli Stříbro a Tábor. Dokázali jsme oba celky porazit a to už ve škole panovala obrovská euforie.

Jaké to bylo odjíždět na finálový turnaj mezi nejlepších šest středních škol republiky, měli jste za celou tu dobu nějaký společný trénink?
Byl to nádherný pocit nejenom pro nás, ale pro celou školu. Trénink jsme měli za celou dobu pouze jeden a to ještě bez gólmanů.

Podporovala vás škola na nějakém z turnajů?
Určitě! Měli jsme zajištěnou dopravu, kterou nám vždy škola hradila. Při finálovém turnaji nám škola uhradila nejen dopravu, ale i poplatek za hráče. Od školy jsme dokonce na závěrečný turnaj dostali kapesné.

V semifinále jste se potkali s pozdějším vítězem turnaje, jaký byl mezi vámi rozdíl?
Oni byli o třídu florbalovější. Měli tam spoustu kluků, co hrají ligové soutěže, jejich hra byla určitě koukatelnější než naše. My jsme se to v obraně snažili všemožně ubojovat všemi dostupnými prostředky. Hráli jsme stylem všechno nahazovat na mě, já jsem taky dal devadesát procent všech našich gólů.

Jaká je nejpříjemnější vzpomínka na putování všemi turnaji?
Siréna v posledním utkání! Poslední zápas, medaile na krku, všichni strašně unaveni. Tyhle vzpomínky nás budou hodně dlouho hřát.

Co váš profesor a trenér Pinkas?
Bezvadný člověk. Dokázal se starat o věci kolem a my se mohli soustředit pouze na hru, i jemu patří část toho úspěchu.