Studentka sportovního gymnázia v Praze ochotně odpovídala na naše dotazy.

Kde a kdy jste s atletikou začínala?

Bylo to v Nymburce, v klubu SKP. Bylo to v osmé třídě, takže ve čtrnácti letech.

A věnovala jste se běhům?

Ano, běhala jsem.

Jaké jsou vaše dosavadní největší úspěchy?

Několikrát jsem vyhrála republiku. Naposledy to bylo v Ostravě.

Jak vypadal váš poslední úspěšný závod?

Byla jsem zraněná, takže jsem s ničím takovým nepočítala. Za soupeřku jsem měla závodnici, která měla v letošní sezoně dobré časy. Ale dopadlo to dobře. Snad ještě nikdy se mi nestalo, abych vyhrála ve finiši této tratě.

Jak jde skloubit atletika s vašimi studii?

Je to naplánované tak, že škola je od deseti do patnácti hodin. A až potom je trénink. Škola je přizpůsobená trénování, takže se to dá zvládnout.

Vraťme se o několik let zpět. Jak vzpomínáte na své působení v nymburském SKP?

Bylo to tam dobré. Jsem ráda, že mě tento klub přivedl k atletice. Měla jsem tam spoustu kamarádů a trenérka Zdeňka Vávrová byla také fajn.

Váš bratr Bořek hraje první fotbalovou ligu za Slovan Liberec. Jste spolu v kontaktu? Fandíte si navzájem nebo se nějak popichujete či hecujete?

Kvůli bráchovi jsme si pořídili internet. Abychom mohli sledovat zápasy, které nejsou v televizi. Takže mu samozřejmě fandíme a u televize sedíme pokaždé.

Je doba dovolených. Užila jste si i vy letního počasí?

Na dovolené jsem nebyla. Užívám si volno a odpočívám.

Co vás čeká v nejbližší době v atletickém životě?

Já jsem ukončila sezonu dřív kvůli zranění. Takže teď fakt odpočívám. V říjnu začne příprava na novou halovou sezonu.

Čeho byste chtěla dosáhnout? Třeba stát se evropskou nebo světovou šampionkou?

Tak takové cíle nemám, jsem skromnější (smích). Ale aspoň jednou bych se chtěla podívat na mistrovství světa nebo mistrovství Evropy a udělat limit.