Kliknutím zvětšíteNejdřív hrál doma v Žatci fotbal. V deseti přešel Daniel Lehar do Loun mezi atlety a v patnácti se stal pod vedením trenéra Ladislava Lály žákovským mistrem republiky na třístovce. „S mamkou jsme se domluvili, že by stálo za to se běhání víc věnovat. Hledal jsem střední školy se sportovním zaměřením. Nakonec jsem se rozhodl pro sportovní gympl v Kladně a připojil se k tréninkové skupině paní Větrovcové,“ začal Dan své vyprávění.
To obnášelo se do Kladna přestěhovat. „V patnácti mi nedělalo problém bydlet na internátu. Když jsem neměl závody, jezdíval jsem na víkendy domů.“
To už je ale minulost. Ubytovnu mládeže před časem opustil a nyní má vlastní byt. „Je to o dost příjemnější,“ usmál se.
Na kladenském sportovním gymnáziu dlouho nevydržel. Po dvou letech přestoupil na soukromou KŠPA. Vybral si obor Management sportu a distanční studium mu umožňuje větší prostor na sport. Sám se naučí zadanou látku a znalosti pak prokazuje na domluvených konzultacích. „Ty obnáší písemný test, ústní zkoušky a k tomu musím vypracovat referát. Vyhovuje mi to takhle i proto, že nejsem vyloženě studijní typ,“ přiznal závodník, který je zařazený do resortního sportovního centra Olymp.
Podle zkušené trenérky mládeže Větrovcové byl na tom Dan po příchodu do Kladna atleticky dobře. Měl dobrý základ, ale zároveň nebyl dotčený větším tréninkem. Předtím třeba prakticky neposiloval. „Pracovali jsme na rychlosti a zlepšil se tak, že se dostal do juniorské reprezentace. Vloni se pak zasloužil o medaili ve švédském Boras,“ zmínila stříbro štafety čtvrtkařů na mistrovství Evropy.
„Pro mě to bylo obrovské překvapení, že jsem se vůbec dostal do sestavy,“ vzpomínal Lehar, s nímž vybojoval štafetový kov i jeho tréninkový parťák Matěj Krsek.
Na rozdíl od některých vrstevníků Lehar nebyl prý ovlivněný žádným atletickým příkladem nebo vzorem. „Baví mě závodit. Zatím mi to jde, a to je fajn,“ vykládal atlet, který letos skončil v domácím žebříčku na čtvrtém místě a ve stejném čase jako český rekordman Pavel Maslák. Ten toho však letos i kvůli zdravotním trablům moc nedozávodil.
„Zlepšení jsem čekal. Extraliga v Ostravě, kde jsem si osobák zaběhl, se mi povedla. Dobře se mi tam závodí, i když vím o svých rezervách. Těší mě to, ale víc bych to nekomentoval.“
V závěru sezony měl startovat na juniorském mistrovství republiky a ve hře bylo překonání Krskova českého juniorského rekordu. Jenže se už nezlepšil. „Na mistráku jsem běžel i stovku, ale zranil jsem se a tím sezonu zakončil. Jsem s ní spokojený, je to motivace do dalšího tréninku. Na příští rok se těším,“ vyprávěl.
Při této příležitosti se nabízí porovnání s o rok starším Matějem Krskem, který se letos pod vedením Hany Větrovcové propracoval na první místo domácích tabulek. „Srovnávat se nedají. Každý je úplně jiný,“ líčí trenérka. „Matějovou předností je rychlost, Dan je na tom zase líp v oblasti vytrvalosti. To je ovšem přínos pro společný trénink. Dobře se doplňují, třeba když spolu běhají úseky,“ vyzdvihuje.
A jak Dan vnímá svého ostřílenějšího parťáka? „Na stadionu jsme často spolu a skvěle vycházíme. Sedli jsme si, ale stejné to je i se zbytkem naší skupiny. Na Sletišti máme skvělou partu. To je asi důvod, proč mě atletika tolik baví. Jsme tam všichni od šestnácti do dvaceti a namíchaní asi půl a půl kluci s holkama,“ prozradil.
Cílem pro příští sezonu je pro oba Kladeňáky ME kategorie do 23 let v norském Bergenu. Mají velkou šanci dostat se na šampionát. „Výhodou je, že se budou připravovat na stejné závody a závodit spolu. Když budou mít k sobě kvalitní parťáky, může se klidně zopakovat juniorská medaile,“ myslí si trenérka Větrovcová.
„Bylo by to fajn, ale o takových cílech se dá dopředu těžko mluvit,“ nechtěl se mladík pouštět do spekulací. Ostatně je typem, který se nikdy nedívá příliš dopředu. „Nedávám si nějaké konkrétní cíle. Atletiku se budu snažit dělat naplno, kam až to půjde. Ve výhledu mám vždycky maximálně rok. Jakékoli soutěže jsou pro mě fajn a užívám si každý závod.“
A co může kladenský talent stihnout kromě přípravy a školy? „Dřív jsem trochu kreslil, ale poslední dobou mě to nějak opustilo. Když se vrátím domů, většinu času odpočívám. Při relaxu sleduji filmy a videa. Podle toho, co se mi líbí, nebo jestli se naskytne něco zajímavého,“ dodal Daniel Lehar.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
