Při první konfrontaci se „světovou“ konkurencí bylo Ondrovým cílem umístění v první polovině startovního pole a dosažení času na úrovni osobního rekordu.

Hned po startu se vedení ujal favorizovaný Etiopan Abrham Sime Tufa a brzy se začal zbytku startovního pole vzdalovat. Ondra v prvních kolech závodu běžel podle plánu v polovině hlavního pole a metu prvního kilometru překonal v čase 2:55. Pak se však začal projevovat poměrně značný tréninkový výpadek způsobený zdravotními problémy, Ondra mírně zpomalil a v poli závodníků se začal propadávat. Ale v závěrečné fázi závodu ještě dokázal zmobilizovat zbytek sil a posunul se o několik pozic vpřed. Cílem proběhl na devátém místě v čase 5:51,78, tedy přibližně 1,2 vteřiny za svým osobním rekordem. Vítězný Etiopan dosáhl času 5:34,84 a druhému v pořadí tak „nadělil“ téměř deset vteřin…

Ondrovým cílem v druhé fázi bylo udržet celkové pořadí do desátého místa, což byl, vzhledem k tomu, že se krosům nevěnuje a běhá je pouze jako doplněk jarní a podzimní přípravy, těžký úkol. Od začátku se mu nedařilo držet rovnoměrné tempo, postupně zpomaloval a celkově doběhl 43. Na trati dominovali talentovaní mladíci z Afriky, kteří obsadili prvních devět míst.

V celkovém hodnocení běhu na 2000 metrů překážek a přespolního běhu na 4000 metrů obsadil Hodboď dvanácté místo.