Za období od ledna do srpna kraj vévodí republice nejen počtem usmrcených účastníků silničního provozu, ale i nehod, které se staly pod vlivem alkoholu – a na čele jsou i drogy.

Osmapadesát lidí nepřežilo

Detailnější pohled na fatální následky ukazuje, že z dlouhodobého hlediska se situace nijak významně neliší od předchozích let – a to navzdory jarnímu omezení dopravy v době masivních opatření proti koronaviru. I tehdy se však tragédie na středočeských silnicích stávaly; obzvlášť se týkaly motorkářů. Při nehodách na území středních Čech letos zemřelo 58 lidí – o jednoho člověka více než ve stejném období loňského (ale naopak o pět méně než předloni).

Dalším krajem s nejvyšším počtem obětí je jih Moravy, kde zemřelo 32 lidí. V Praze letos při malérech na silnicích vyhaslo 16 životů; proti loňsku o pět víc. V průběhu prázdnin ve středních Čechách zemřelo osm lidí, což je proti loňsku o osm méně. Naopak v hlavním městě se počet obětí silničního provozu během července a srpna zvýšil o dvě: ze tří na pět.

Meziroční nárůst zaznamenaly za prvních osm měsíců jak střední Čechy, tak metropole uprostřed také u nehod se zjištěným alkoholem u řidiče motorového vozidla. V kraji takových případů policisté od začátku roku zaznamenali 403; proti loňsku jich přibylo 35. Také v tomto případě drží kraj republikové prvenství před jižní Moravou (324). V Praze jich policisté napočítali 267 – s meziročním nárůstem o 29. Vliv drog zaznamenali policisté u 19 nehod v kraji a 15 v metropoli.

Ubylo nehod, zraněných i škod

Třebaže Praha a střední Čechy v závěsu zaznamenaly v rámci republiky nejvyšší počty nehod, právě tyto dvě oblasti mají podle slov ředitele Zlého i nejvýraznější pokles ve srovnání se stejným obrobím loňského roku. A s výjimkou počtu usmrcených se snížila i čísla postihující ostatní následky: jak počty zraněných, tak hmotné škody.

Ve Středočeském kraji bylo policii za prvních osm měsíců roku nahlášeno 9216 nehod. Zemřelo při nich zmiňovaných 58 lidí; dále se 161 osob zranilo těžce a 1927 lehce. Součet odhadovaných škod dosahuje 658,9 milionu korun. V Praze policisté řešili 11 304 bouraček. Jejich následkem je vedle 16 obětí ještě 95 zranění těžkých a 1109 lehkých. Hmotné škody byly vyčísleny dohromady na 795,4 milionu. I nová čísla tedy potvrzují tradiční trendy: v Praze se častěji „mačkají plechy“ při střetech v nižších rychlostech, v jejím okolí následky víc odpovídají bouračkám při rychlejší jízdě. „Nejtragičtější jsou nehody na silnicích I. a II. třídy,“ poznamenal Zlý.

Nehody, jejich následky a srovnání s loňskem:

Region Počet nehod Usmrcených Těžce zraněných Lehce zraněných Hmotné škody
Hlavní město Praha 11 304 (80,70 %) 16 (145,45 %) 95 (114,46 %) 1109 (86,78 %) 795,448 milionu (78,99 %)
Středočeský kraj 9216 (86,55 %) 58 (101,75 %) 161 (68,22 %) 1927 (88,35 %) 658,886 milionu (87,61 %)
Česká republika 63 088 (89,83 %) 323 (92,02 %) 1180 (80,44 %) 14 495 (91,86 %) 3,977 miliardy (89,06 %)

Zdroj: Policie ČR; v rámci meziročního srovnání se rok 2019 považuje za 100 %

Zdroj: Youtube