Možná jste si toho při prozkoumávání válečných map jihu Ukrajiny také všimli. Je to vyšrafovaný, nepravidelný útvar o velikosti mnoha desítek kilometrů čtverečních kolem jihoukrajinského města Melitopol. Od února loňského roku sice okupuje stopadesátitisícové město ruská armáda, ale oblast se jí nikdy nepodařilo dostat úplně pod kontrolu. Ve městě a jeho okolí už déle než rok operují silné partyzánské jednotky Ukrajinců. Jejich posledním opravdu velkým úspěchem bylo vyhození strategického železničního mostu v Jakymivce u Melitopolu do povětří.

Právě do tohoto slabého podbřišku ruských okupantů u Azovského moře směřuje podle některých zpráv hlavní směr ukrajinské ofenzivy. Jejím cílem není nic menšího než přerušení ruského pozemního koridoru na Krym a opětovné obsazení části pobřeží Azovského moře. Po více než roce jsou sice Rusové i tady dobře zakopáni, mají několik linií opevnění a zaminovali všechno, co zaminovat mohli, na druhou stranu motivace ruských vojáků na tomto území je téměř nulová. Snad jen v tom, že když nyní vydrží ukrajinský nápor, mohla by válka snad trochu utichnout.

O tom, jak vypadá ruská armáda i Rusko samotné zevnitř, můžeme ale v podstatě jen spekulovat. Důvěryhodných zdrojů je minimum, v Rusku je vše podřízeno válečné propagandě a nezávislá média už v zemi neexistují. S Ukrajinou je to o něco lepší, avšak i tam se samozřejmě dovídáme spíše ty kladné než negativní stránky průběhu války. Ale také, že mezi Ukrajinci panuje velké vyčerpání, mnoho vojáků padlo a další denně umírají a útočit je mnohem těžší, než se bránit, to všechno je jasné.

Ukrajinci mají ale jednu velkou a zásadní výhodu. Bojují za svoji zemi a bojují ve spravedlivé válce. To je poměrně velká výhoda, byť samozřejmě nerozhoduje o všem. Ale přesto to dává velkou naději, že se také s naší pomocí podaří Ukrajincům nakonec zvítězit. A Rusy vyhnat když ne ze všech, tak z většiny okupovaných území. Nikdo si netroufne odhadnout, jak dlouho může něco takového trvat. Může to být rychlejší, než to vypadá. I mnohem delší, než doufáme. Na tom, že v podpoře Ukrajiny jsme na té správné straně, to ale nic nemění.