Nemám zimu rád a kdyby celoročně neklesala teplota pod 20 stupňů, bych byl na vrcholu blaženosti. Já vím že to nejde.
Ale proč to říkám: na jaře se pozvolna začínají probouzet tvorové, které asi nemá v oblibě nikdo. Blechy, klíšťata, komáři, vosy a všichni jejich příbuzní. Mám obavy, a jeden vážený mudrc mi dal při nedávné diskuzi z televize za pravdu, že letos si této a podobné havěti užijeme, jako už dlouho ne. A může za to právě ta letos téměř nepostřehnutelná zima.
Už v prosinci psal kamarád na facebooku, že si chtěl na chvíli otevřít okno, protože slunko na obzoru k tomu vyzývalo a v ten moment mu do bytu vletěla vosa. Což jej krátce před Vánoci trochu vyvedlo z rovnováhy.
Na konci ledna se můj kocour Bohouš vrátil z noční potulky a podivně se ošíval. Když mi dosedl na klín, z jeho kožichu do mého kožichu skočilo nějaké nepatrné zviřátko. Ihned jsem identifikoval blechu, provždy ji zničil a Bohoušovi jsem pořádně prohrábl srst. Jinou jsem tedy nenašel, zato za krkem se nenápadně ukrývalo klíště. Naložil jsem s ním stejně jako s blechou a rychle skáknul do zverimexu pro potřebný přípravek zamezující další výskyt těchto hnusů na těle mého mazlíčka.
Předevčírem po dlouhém větrání jsem doma tlesknutím mezi dlaněmi zahubil komára. Nevím, kolik lidí stihl vysát, ale při pohledu na mé ruce to vypadalo, jako bych právě zmasakroval rotu nepřátel krvácejících z nosu.
A další kamarád mě informoval, že mu pod střechou jeho domu začalo něco výhrůžně hučet. Když věc, z níž temné zvuky vycházely, srazil násadou lopaty z pod okapu na zem, jaly se jej pronásledovat nepěkně velcí sršni.
Mám obavy, že podobných aktualit letos budu slýchat, jak říkají bratři Slováci, neúrekom. Možná až takových rozměrů, jaké jsme ještě nezažili. To nás Matka příroda musí za tak krásnou zimu okamžitě trestat?
miroslav.jilemnicky@denik.cz
