Tedy míněno k lepšímu. Předem upozorňuji, že v žádném případě tím nechci nějak blahořečit současnému vedení radnice, ačkoliv má na současném a blízce budoucím stavu věcí nepopiratelnou část zásluh. Ovšem z vlastní paměti vím, že třeba o projektu řešení situace u sklárenského přejezdu na Žižkov či nadjezdu na Koutecké se mluvilo na radnici už před více než deseti lety za dob starostování Jozefa Ďurčanského.

Ale nechme stranou, kdo má na čem více zásluh. Poděbraďáky i návštěvníky určitě zajímá, JAK a KDE se Poděbrady dle mého tak radikálně mění. Tak si pojďme udělat takový malý sumář. Včera jsem na těchto stránkách popisoval, že se do finále blíží dostavba nového zimního stadionu. Dnes píšu o nové školce na Žižkově, která vyroste během několika měsíců. A dál: tuším 
v březnu by měla začít stavba nadjezdu na Koutecké. Na jaře by se také měly začít dít věci v lokalitě kolem nádraží a myší díry 
u skláren. Odborníci dokonce v souvislosti s tímto projektem, který radikálně (ano, opravdu radikálně!) celou lokalitu promění, hovoří o počátku vnitřního silničního okruhu v Poděbradech, který by měl (možná) ulevit občas neúnosné dopravní situaci
v centru. Speciálně křižovatce na Jiřího náměstí. A oslím můstkem jsme právě u této lokality. Město jedná s komorou architektů, která připraví jakési noty /jak se vyjádřil starosta Langr, který má evidentně výrazivo fotbalového Ivánka Horníka dobře nastudované :-)/. A podle těchto not se pak zastupitelé zřejmě na začátku příštího roku budou moci rozhodnout, zda chtějí zásadně proměnit podobu celého Jiřího náměstí. Což je zásah do podoby města také jistě radikální. Až samotné návrhy a rozhodování zastupitelů ukáží, zda to bude proměna s plusovým či mínusovým znaménkem.

Ne dosti na tom: mění se podoba a vybavení obou základních škol včetně ultramoderní právě budované tělocvičny na škole Václava Havla. Pod zámkem by mělo vyrůst přístaviště a půjčovna lodí. Na Jezeře by mohla vyrůst lanovka na vodní lyžování, tzv. wakeboarding, což se mně, na rozdíl od místních rybářů a jachtařů, velmi zamlouvá. Doufám, že se domluví a atrakce bude.

Mohl bych pokračovat menšími proměnami, ale na ukázku to myslím stačí. Ač nyní Nymburák, v Poděbradech jsem dlouhá léta žil a pořád se tam velmi rád vracím. Osobní mrzutou vzpomínku mám jen na prostor před nádražím, kde mě před více než dvaceti lety jeden člověk (jak se později ukázalo omylem) málem uškrtil. Ale tam to už za pár měsíců díky radikální proměně bude vypadat také jinak. Tak snad i tahle černá vzpomínka zmizí.

Přeji poděbradským zastupitelům hodně dobrých not, protože (řečeno se zmíněným Ivánkem) „vono se to samo neudělá a štěstíčku je potřeba jít naproti!"

miroslav.jilemnicky@denik.cz