Ale Petr Čepek v roli velitele dobrovolných hasičů ve filmu Postřižiny, jak z odjíždějícího hasičského žebřiňáku poté, co „z cvičných důvodů" projel komínem, hrozí na správce pivovaru: „My jsme sbor dobrovolných hasičů, pane správče. Nejsme hasiči jako z grotesek s Lupino Lanem!" vykřikuje Čepek, který v tu chvíli jako kominík vypadá.

Když se řekne požár v komíně, zase se mi ihned vybaví jeden můj noční výjezd k požáru hospody v Sánech. To už je skoro přesně čtyři roky. „Hoří hospoda v Sánech, pojeď," volal mi tehdy kolega z jedné televize. Když jsme se blížili k Sánům, oba jsme měli krky vyšponované jako husy. Takový požár, zvláště v noci, bývá docela dobře vidět.

Ale do paměti se mi zapsal především příběhem na místě. Zatímco totiž hořela střecha hospody, výčepní, štamgasti i náhodní hosti v klidu popíjeli uvnitř výčepu svá piva, jakoby se nechumelilo. S tím, že jim hoří střecha nad hlavou, přiběhl až jeden mládežník ze vsi. „Sedím doma u facebooku a najednou mi píše kámoška: Hoří hospoda! Tak jsem vyběhl a jsem tady," vyprávěl nám asi půl hodiny poté, co vběhl do hospody a začal uvnitř všem líčit, že je nutné půllitry odložit a začít prchat, jinak jim spadne strop na hlavu. Takto situaci popsal jeden z mladších hostů, kteří v době požáru seděli uvnitř hospody. „Sedělo tam asi dvacet starších a my mladší, co máme zvlášť svoje místa, tak nás tam bylo deset patnáct. Vtom přiběhl kamarád, že nám hoří střecha nad hlavou. Dělali jsme si z něj legraci, nikdo mu nevěřil. Když se ukázalo, že kamarád nekecal, začala evakuace."

Mně to přijde taky jako vystřižené z Hrabala. Tragikomično 
z celého příběhu doslova kape a pan Menzel by se na té scéně určitě vyřádil.

Podstatné ale je, že oheň se rozhořel z komína, ve kterém byl zabudován trám a dlouho nebyl kontrolován.

Takže nejen všichni hospodští, v zájmu klidného spánku (vašeho i mého), pokud jste tak již na podzim neučinili, zavolejte kominíkovi. Aby pak chlapi nemuseli narychlo „lejt pivo z voken". Ale to je zase jiný film…

miroslav.jilemnicky@denik.cz