V těchto dnech zase stejnými dlaněmi mlátí do volantů, troubí na náměstí na přidrzlé chodce, kteří si na přechodech dovolí zpomalit jejich beztak hlemýždí jízdu a popojíždí přes centrum nepříliš ladnými přískoky.

Já vím, oprava hlavní tepny města není jednoduchá záležitost, uzavírky si vyžaduje a to, že se v takových situacích budou tvořit kolony i přes fungující obchvat, to si dokáže spočítat i pantáta Bezoušek z Postoloprt.

Přesto to řadu řidičů, zejména těch přespolních, stále překvapuje a nervy tečou. Tak jsem chvíli při jedné takové povedené koloně postával na náměstí a poslouchal poznámky zpoza pootevřených okýnek u šoférů. Málokteré jsou publikovatelné.

„Né, sem prostě hodit bombu, oplotit a začít stavět úplně nový město s úplně novýma silnicema,“ měl jasno řidič renaultu a ruka se mu podivně třásla, když si ještě na náměstí stihl na tři sta metrech zapalovat už druhou cigaretu nedbaje napomínání manželky.

„Já z toho auta vylezu, nejdřív rozšlapu ten za…nej semafor a pak někomu ještě rozbiju držku. Tohle není normální,“ přesvědčoval sám sebe pilot škodovky. Když ho zprava po krajnici podjížděl cyklista, měl mladík na kole štěstí, že šofér neměl po ruce bouchačku. Za takový výraz v obličeji by se nemusel stydět ani zabiják Henry Fonda v klasické scéně z filmu Tenkrát na západě.

No zkrátka, pokud se, Nymburáci, potřebujete dostat přes most v dopravní špičce, volte kolo. A pokud už musíte autem, vemte si sebou křížovky. Nerváci nechť si cvičně před jízdou procvičí zdvihání prostředníčku.

miroslav.jilemnicky@denik.cz