Tak parafrázoval text kultovní písničky od Plastic People of the Universe můj kamarád na facebooku. Modří už vědí, že je tím naráženo na neuvěřitelný debakl Brazilců s Německem 
v semifinále fotbalového šampionátu. Brazilští kanárci opravdu během zápasu nevydali žádný hřejivý tón, zatímco naši západní sousedé do čeho kopli, tím vyvolali zpěvný hvizd rozhodčího do píšťalky, který tolikrát do středového kruhu v jednom zápase asi ještě neukazoval.

Sledoval jsem zápas v jednom nymburském podniku, kde se, řečeno slovy Jaromíra Bosáka při jednom z předchozích zápasů, nalévá spoustu jiných věcí než mléko. S výjimkou jediného známého, který nepokrytě fandil od začátku Němcům a ještě před zápasem sklízel naše pohrdavé pohledy, jsme všichni přáli Jihoameričanům. Projevilo se to i na našem sázkovém papírku, kde většina přesných tipů (jeden za pětku) předpovídala brazilský triumf. Pravda, objevily se tam i dva výsledky pro Němce (2:1 a 3:1).

Po půl hodině to bylo stejně jedno a jako bankéř jsem mohl lístek s tipy zmuchlat, protože už od stavu 4:0 byli všichni mimo hru. Natož když to bylo během pár chvil 5:0. Kanárek umřel. Náš tipovací krach na fotbalové burze jsme vyřešili tím, že jsme vyhlásili nové sázky čistě jen na druhý poločas. To už se jeden
z přátel trefil, když správně napsal skóre 2:1 pro Němce.

Já ještě v tuto chvíli nevím, jestli se ve finále postaví Němcům mančaft kolem holandského parašutisty Robbena nebo argentinský kouzelník Messi se svou partou. Možná se z předchozí věty dá vyčíst, kdo mi je sympatičtější.

Ať tak nebo tak, chci věřit, že po finále nebude platit ona sarkastická definice fotbalu. Totiž ta, že fotbal je kolektivní hra pro dva týmy o jedenácti hráčích, ve které vždycky zvítězí Němci…

miroslav.jilemnicky@denik.cz