Tomu se v naší vlasti dosti vynadiviti nemohu, kterak mnozí s nebezpečenstvím těžkého trestu, s patrným urážením velebností božské, lživě podvodně víru svoji a knihy zapírají a v ustavičném strachu a nepokoji v bludné víře živi jsou, ježto by mohli jistě a bezpečně v pokoji statečku svého beze všeho strachu požívati a živi byli, kdyby celoupřimně s vrchností se poradili a na jejich starost o spasení své složili.“

Tato slova napsal jezuitský kněz Antonín Koniaš (16911780), který ve své horlivosti nechal spálit asi třicet tisíc českých knih, které byly podle tehdejších představ v rozporu s převládajícími názory. Pravda, církevními. Ale nebyl to v té době jakýsi bojovník proti dezinformacím? Protože, podobně jako tomu je mnohdy dnes, odlišné názory byly tehdy označeny jako lživé, bludné a podvodné. Jako za „dezinformace“, kterým musí být učiněna přítrž, ačkoli jde jen o různé názory. Skoro jsme si už zvykli…

Stanislav Křeček
je veřejný ochránce práv

To, že se lidé liší v názorech, je vcelku samozřejmé, ale problém nastává v tom, že se lidé liší nikoli v představách, jak by to mělo být, ale v rozdílných informacích, jak to skutečně je nebo bylo. A to na základě sdělení ze zcela autoritativních kruhů zaštítěných nejen veřejnými funkcemi, ale i akademickými tituly. Nejsou covid nebo Ukrajina dobrými příklady? Kdo se v tom má vyznat?

V těchto dnech žijeme ovšem spíše v názorových palestinsko-izraelských střetech, které se promítají do postojů členů vlády, ale i veřejnosti. Rozporů daných nejen politickými názory, ale také životními postoji a zkušenostmi. Takže označení jednoho nebo druhého názoru za dezinformační snad u nás nehrozí. Snad zatím. Neboť v OSN nebo dokonce již v EU tomu začíná být jinak . A už se dočítáme z evropských kruhů o „varování“ před dezinformacemi ohledně tohoto konfliktu.

Neomlouvejme teror 

close info Zdroj: Deník zoom_in

Když členové Al-Káidy napadli a zničili newyorská „dvojčata“, bylo to právem označeno za teroristický čin a Američané tehdy napadli a skoro zničili původce těchto zločinů, dokonce v jiném státě na druhém konci světa. O mezinárodněprávních nebo dokonce o lidskoprávních aspektech této akce hovořil nebo dokonce pochyboval tehdy jen málokdo.

Dnes se některým zdají obdobné snahy ze strany Izraele málo ohleduplné, málo respektující práva založená v jiné době a v jiných časech, dostávající se, podobně jako právo na azyl při současné migraci, do rozporu s realitou světa. V neprospěch skutečných lidských práv, samozřejmě. Omlouvat zabíjení lidí a terorismus složitostí dnešního světa (a třeba i toho včerejšího) se mi každopádně zdá morálně zcela nepřijatelné. Snad to bude obecněji sdíleno. Nerad bych se totiž za čas dočetl o nových dezinformacích a „proizraelských švábech“…

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.