Poslední slzu jsem uronil dopoledne, kdy jsem koukal na sestřih videí nejslavnějších okamžiků pánů Marka, Vašíčka a Rachůnka. Je to zvláštní. Nerozpláče mě pohřeb blízkého příbuzného, necítím mimořádný tlak na prsou, když fotím rozmlácená auta, z nichž vypadávají ruce zahynuvších pasažérů či v plamenech ubytovny se škvaří lidská těla, která se nemohla dostat včas ven. Ale jakmile uslyším tóny české hymny po vyhraném hokejovém, fotbalovém či olympijském finále, nejde to zabrzdit. Nebo když umře někdo relativně slavný, koho jsem sice osobně neznal, ale měl jsem ho rád. Kapesník jsem lovil například ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl o smrti Borise Jelcina.

Na obrazovce ČT24 právě běží titulek se zprávou, že matka hokejisty Ostapčuka, který zahynul na palubě letadla z Jaroslavli, zemřela poté, co jí oznámili smrt syna. Tahle tragédie dostává skoro antické rozměry. Nene, nebudu brečet. Soused taky opravuje kola dál, jakoby nic.

První myšlenka, která mě při oznámení zprávy o katastrofě hokejového speciálu napadla, bylo podezření, že za vším stojí teroristé a blížící se výročí 11. září. Že se prostě nějací blbouni z arabského světa znovu chtějí tím nejhrůznějším možným způsobem připomenout. Pak už se mnou cloumal strašný vztek a vzpomínka na to, jak Honza Marek dával Rusům tuším tři góly na jejich ledě v rámci Evropské hokejové tour v jednom z posledních ročníků. A nenápadně se mi vkrádala myšlenka, že za celou tragédii (jako už tolikrát), můžou Rusové obecně. Že nám to udělali naschvál. Patrně jsem poznal stav, ve kterém se ocitl každý Polák po tragédii u Smolenska.

Zuřivě jsem hledal informace i na ruských serverech a nějak automaticky si obnovil čtení azbuky. Až večer, kdy už zprávě o tragédii nešlo neuvěřit, jsem si lehl, a při poslouchání vzpomínek Roberta Záruby v Hyde parku se mi začaly řinout slzy. I můj kocour pochopil, že je mi smutno a párkrát mi položil pacičku na tvář.

Nene, už nebudu brečet. Soused přestal opravovat kola a zmizel v domě. Že by šel taky ukrýt svoje slzy do peřin?

miroslav.jilemnicky@denik.cz