Když jsem kamarádům oznámil, že můj nový komentář bude o skřivanech a sovách, několik z nich, typických nočních ptáků, se rozohnilo: „Hlavně napiš, že fakt nejsme líní lenochodi. Že už máme dost neustálé diskriminace a předsudků kvůli vstávání.“ Kamarádka Veronika mávala vědeckým článkem, který prokazuje, že rozdílné rytmy spaní a vstávání vědci konečně určili jako geneticky dané.

Ať už se nám to líbí, nebo ne, jsme stimulováni vnitřním biologickým hodinovým systémem a vnějším prostředím. Vědci tu problematiku studují už od 18. století, kdy francouzský vědec Mairan pozoroval, jak rostliny každý den otevírají a zavírají své okvětní lístky i v naprosté tmě, a tím odhalil existenci biologických hodin.

Tomáš Jindříšek
je reklamní a marketingový expert

Tyto hodiny sledujeme v různých fázích vývoje člověka. Každý například ví, jak je těžké dostat puberťáky ráno z postele. Profesor Foster z Oxfordu tvrdí, že jakmile dítě dosáhne věku třinácti let, stane se z andílka arogantní a náladový spratek. Příčinou je přetížený, vyvíjející se mozek. Ten potřebuje tolik energie a soustředění sám na sebe, že jsou pak teenageři neustále ospalí, protivní a náladoví. Spí déle než rodiče ne kvůli ponocování, ale proto, že jim to naprogramovala příroda.

I to je důvod, proč se často otevírá diskuse, zda by škola neměla začínat později. Dokud ale bude o těchto změnách rozhodovat generace, která chce mít odpoledne volno, jsou snahy marné. Skřivani (kapříci) si rybník nevypustí, chce se parafrázovat známé rčení.

Jakmile skončí puberta, začnou se více projevovat naše spánkové odlišnosti. V osobním životě to někdy může působit napětí. Jedna známá se narodila jako sova do rodiny skřivanů a mluví o celoživotním pekle a nepochopení. Samozřejmě většina lidí přiznává, že toto nastavení lze do určité míry dočasně potlačit kvůli dětem nebo jiným povinnostem. Podle posledních vědeckých poznatků si už ale nevystačíme jen se skřivany a sovami, mluvíme hned o čtyřech archetypech: o medvědu, vlku, lvu a delfínu.

Chvála šlofíka 

Medvědů je více než polovina populace. Pokud se v noci dostatečně nevyspí, mohou se po celý den cítit unavení, a proto následně chodí spát dříve než obvykle. Nejproduktivnější jsou dopoledne, po obědě mají propad a odpoledne zvládají už jen lehčí práce. Vlci jsou stejně jako jejich protějšky ze zvířecí říše nejproduktivnější v noci. Lvi jsou zcela nejživější ráno a dopoledne a večer brzy odpadají. Delfíni se pořádně nevyspí nikdy, bývají občas unavení, ale zase mohou pracovat kdykoli.

close info Zdroj: Deník zoom_in Některé osvícené firmy, u kterých to obor činnosti umožňuje, se snaží přizpůsobovat a umožňují zaměstnancům pracovat na svých úkolech podle vlastních preferencí. Někdy práce připomíná kolíkovou štafetu když jeden přichází, druhý právě odchází. Jsou okamžiky dne, kdy máte dojem, že jste v práci sám. A jindy zas potkáváte všechny.

Existuje ale jedna věc, která by mohla být potenciálně prospěšná pro všechny archetypy. Tým vědců z University College London zjistil, že mozek lidí, kteří jsou zvyklí si pravidelně během dne krátce zdřímnout, stárne o tři až šest let pomaleji než u ostatních.

Koncem ledna končí většina neúspěšných novoročních předsevzetí o cvičení a hubnutí. Ke spánku ale nepotřebujete velké nasazení! Co tedy zkusit přesvědčit své zaměstnavatele, kolegy a přátele, že krátký šlofík někdy během dne je pro nás všechny velká výhra, protože prodlužuje život a udržuje mozek?

Nebude to zřejmě snadné. Ale už jsme opustili dětskou práci, pracovní soboty, zavedli pauzy na oběd a home office. Možná je šlofík na řadě.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.