Marian Jurečka propaguje jinak chvályhodný záměr zjednodušit sociální dávky zcela nechvályhodně. Fotografií konkrétního Roma s plechovkou piva. Je naprosto lhostejné, že tento pán vystupoval na protiukrajinské demonstraci a šířil o úřadu práce nepravdu.

Reklama nemůže být vnímána jinak než jako útok na Romy. Lhostejné je i to, že někteří z nich skutečně dávek zneužívají. Zvykli si z nich žít a nemají chuť do práce. V zemi jsou vybydlená ghetta plná zoufalých existencí. Je to velká vina českých politiků, kteří s tím za třicet let nepohnuli ani o píď. Na druhou stranu platí, že dávky nemá zneužívat nikdo, ať hnědý, bílý, nebo rudý.

Ministra ovšem podezřívám z něčeho vykutálenějšího. Chce se zalíbit těm, kdo v Romech šmahem nevidí lidi, ale příživníky. To vyneslo jinému lidovci, Jiřímu Čunkovi, věhlas a funkce. Jako starosta Vsetína nechal ty, „kdo dělají bordel na náměstí“, vystěhovat do plechových buněk. Kritizovala to celá Evropa, Čunek to však dotáhl na místopředsedu vlády, hejtmana a senátora.

Politici přeceňují nejen televizní debaty, ale i průzkumy uprostřed volebního období. Marianu Jurečkovi patrně vrtají v hlavě ona dvě procenta, kterých dosáhla KDU-ČSL v jednom z nich. Vrátit se na výsluní tímto způsobem se zdá být sázkou na jistotu.

Ti, kdo se proti neférové reklamě ozvou, ji ještě rozšíří mezi mlčící „většinu“ a ta si o Marianu Jurečkovi pomyslí, že je vlastně kabrňák a že konečně někdo vyřknul „pravdu“.

Ten patrně z těchto důvodů fotografii nevymaže, ale ještě ji hlasitě hájí. Žádat hlavy je vždy krvelačné. Sluší se ale poznamenat, že v USA nebo starých zemích Evropské unie už by balil. Tam jsou totiž nejen politici, ale i občané na náznaky rasismu citliví. U nás procházejí.

A tak se trpká propast mezi „bílými“ a „černými“ zvětšuje a zvětšuje.