Pojmenování nových ulic bývá v řadě měst kontroverzní záležitostí. Zvláště když jde o nazvání podle osobností, které řada současníků zažila, pamatuje si je a má na ně nějaký názor. To je i aktuální případ nového názvu nymburské ulice Ladislava Kutíka v nové čtvrti vyrůstající u Babína, která bude takto zapsána do katastru.

Ladislav Kutík byl starostou města v letech 1990 až 2010. Tedy prvních dvacet let po sametové revoluci. To o jeho popularitě mezi místními hovoří za vše. Není mnoho starostů, a už vůbec ne ve městech velikosti Nymburka, kde by se tak dlouho udržel v pozici prvního muže člověk spojený s revolučním děním, který formoval novou podobu úřadu a udělal v něm potřebný vítr.

Ve městě kdysi přezdívaném Jakešova Lhota a s Obecním domem všeobecně známým jako Kokos (komunistický kostel) to bylo více než zapotřebí. A kdo to Kutíkovi nemůže zapomenout, je nasnadě.

„Proč nenesou nové ulice raději jména významnějších osobností, po nichž tu zatím není nic pojmenováno,“ ptal se kdosi na sociální síti. K tomu je třeba, aby to někdo navrhl a prosadil. Ne psát stížnosti na Facebook.

I když jeden povzdech z pera světového šampiona, kanoisty Martina Fuksy je vtipný. Ten se ovšem týká ulice nově pojmenované Veslařská. „Jako budoucí obyvatel ulice Veslařská musím poprosit o změnu tohoto názvu. Jak z osobních, tak hlavně pochopitelných profesních důvodů,“ píše slavný sportovec v nadsázce.

Aby se slavný kanoista, který má na vodě v ruce výhradně pádlo, vracel domů do Veslařské ulice, to je trochu paradoxní, no uznejte, konšelé. Jako kdyby ulici, v níž žije Antonín Panenka, pojmenovali Sparťanská.